Zvýrazněno

Nejen Péťovo autorské…

Nejen Péťovo autorské na blind

Zvánka!

Datum konání 17.7. 2020
Začátek okolo 19:00 hodiny
Místo Kunratický les 🎋, asi 777 metrů od metra ‘C’ Roztyly

Tentokráte již nikoho osobně nezvu a účast přislíbil a dokonce navrhl šikovný aktér a inspirátor Lukáš. Navážu na minulé téma, informace pro srdcem souznící kteří slyšeli záznam předchozího, osmého zveřejněného čtení s 93-letým junákem Vladimírem. Tedy dá se čekat spřízněným velmi inspirativní vyprávění…

Místo pro zájemce je, jen se předem ohlaste, počet omezím na 13 osob, a zatím jsme dva.

Nikdo z dalších případných účastníků pokud si to bude přát nebude ani v audio ani ve video a ani v textovém záznamu nijak uveden…

Jsem potěšený že zájem o mé autorské čtení je nejen můj..

Vítání všichni souznící a odhodlaní k objevu nových a hlavně vlastních stezek života…

Péťa

P.S. Zde jsou úvodní informace k předminulým akcím…

…autorské čtení na blind, to jest hraní na kytaru, vyprávění a povídání si plus bonus.

Po zkušenostech z minula si vyhrazuji i sám pro sebe čtení uskutečnit podle okolností a zájmu a to až přímo v den konání. Na jisté čtení jsme s dcerkou jeli padesát kilometrů do zamluvené místnosti ve vinárně, kam tři přislíbení účastníci bez omluvy nedorazili, omluvil se pouze jeden z nich asi po dvou hodinách od zahájení.

Tedy toto čtení bude v tomto duchu dynamické, na místě konání a čase se domluvím s účastníky, což může být kdokoli (Praha a přiměřeně dostupné okolí) s upřímným zájmem a ochotou si udělat čas a dorazit, nečekat až budu přemlouvat a posílat šerpy s vrtulníkem.

Vítám jak zájemce tak zájemkyně s tím, že jsem zadaný a podle toho se hodlám chovat jak v soukromí, tak na veřejnosti. Máme-li nějaké neduhy (a kdo má neviditelné podivňouše jako průvodce tak když zrovna není na koho ty neduhy převalit), tak pramen těch neduhů vnímám že bývá buď v neznalosti či nepochopení a v horším případě v komolení morálky. Což je volba snadnějších cest u TV a displeje místo vlastního úsilí a ochoty vykročit, což provází po prvotním přeprání se střízlivá radost, byť při pivku, ochota si jak (nepedofilní) děti hrát, nezávisle na tom, jestli to zrovna jiskří s protějšky, prostě aniž bychom si nedivadelně hráli na tatínka maminku či doktora, terapeuta, průvodce jiskřením a podobně…

Na akci vítám pouze ty co chtějí přijít z vlastního souznícího zájmu, nebavilo by mne kohokoliv do čehokoliv nutit, sebou počínaje.

Předešlá čtení, jejich záznamy, jsou k dispozici v tomto seznamu:

Podle zájmu je možný i přednes pohádek, které přednáším ze své sbírky alternativně a bláznivě upravených klasických verzí do veršů, uspořádány do sbírky Sedmero pohádek. Stejně tak vítám nové odhodlané herce. Jednu z pohádek jako ukázku možno přečíst zde:

Podle návštěvníků vypíchnu něco ze svých dosavadních dokončených a třeba i rozepsaných knížek, jejichž ukázky spolu se stručnou autocharakteristikou autora Péti najdeme na linku tomto:

ale též za občasného doprovodu své kytary rád zapěji nějaké písně, rád mám ty málo známé od Kryla a Nohavici. Protože mám široký záběr témat v oblasti tvorby, dotazováním se budu též snažit přednést to, o co může být většinový zájem zúčastněných.

Také se chystám podle zájmu na přání vytesat básničku či několik, podle nadhozených slov. Zavedl jsem to nedávno skoro jako tradici a u návštěvníků to má úspěch. U mne taky, dělám to rád. Známý se mě ptal, zda když přijde, jestli tím pádem bude patřičná kvalita, zda se dobře připravím. Odpověděl jsem mu, že dosud jsem se nezklamal… (kdo chce si tu může představit mrkanec, aniž bych ta slova uváděl jinam než co znamenají)

Toto čtení je veřejné, všichni účastníci se srdečným zájmem jsou srdečně zváni a vítáni. A abyste měli jistotu že se na vás dostane místa, což může být i při neobjednání, uvítám rezervace na svém tel. 734 695 184.

Jediný drobný požadavek, který stejně jako udělat něco pro to zúčastnit se, tak je nejen mnou očekáváno ale i od ostatních hostů nerušit projev autora a naslouchání zájemců při shledaném vlastním nezájmu či nutkavé snaze se coby host na čtení též neodkladně projevit. Stejně jak je volný vstup, volný je i výstup.

Těším se na Nás
Péťa

P.P.S.
S nejnovějším zaznamenaném nedávném čtení jsem opět spokojen… Jeho výtažek jsem nasdílel na youtube, odkaz je zde:

Zvýrazněno

Nábor kapitána Panděra

13.10., výroční vzpomínka

Osádka pirátského kapitána Panděra

Vyjádření na mé projevy bývají různé, a jak to bývá, obvykle podle toho, co kdo z kritiků na sobě nevidí. Už beru více méně za samozřejmost, protože to bývá nejčastější reakce a z těch se samozřejmosti stávají, že z té hrstky ale zato fandů kteří stojí za to tak když moje projevy ukážou svým blízkým, aby se podělili o to cosi, co vnímají jako netradiční a v čem cosi pro sebe přínosného tuší, tak běžná reakce bývá “Co je to za magora?”

S potěšením slýchávám, jako třeba od svého kamaráda, který na tuto větu od manželky řekl “Hele, kdybych si mohl vybrat, tohle by byl můj brácha..”, což mě opravdu těší. Obdobnou reakci od bližních svých příznivců jsem zaslech opakovaně. Ale i když je podzim, nebudu tu podporovat splín, mám do vínku dán skálopevný optimismus a i o ten se se svými příznivci hodlám podělit.

Dnešní neděle 13.10. je pro mne coby Péťu pod přezdívkou Kanec a dále i Králici výroční v tom, že přesně před rokem jsme natočili první díl kapitána Panděra a jeho věrné osádky. Pro upřesnění, byla to neděle, ale dvanáctého, takže datumově to bylo včera, ale dnem dnes. Jak to tedy vlastně začalo?

Řekli jsme si s Králicí, že spolu zkusíme nějaké bláznivé video, něco, kde se vyblbnem, a když uznáme za vhodné, že se o to podělíme s těmi, kteří o to budou stát. Protože oba milujeme improvizaci a neradi se necháváme čímkoliv poutat, nebo to o sobě alespoň tvrdíme, řekli jsme si jen jednu větu jako přípravu, že budeme piráti, kteří se probudí po flámu a zbytek se uvidí až poté, co spustíme kameru. A toho jsme taky dostáli. Včetně toho, že jsem do prvního dílu, stejně jako pak do dalších dvou, použil hned první nahrávku, kterou jsme natočili, bez úprav, kromě doplnění efektů jako třeba tu v jedničce když do hovoru mezi důstojníkem Maxem (Králice) a kapitánem Panděrem (já Kanec) je dána vsuvka se záběrem, jak komodor Kondomor píše vzkaz Maxici, která je v převleku infiltrovaný Max do posádky pirátského kapitána Panděra… o tom více pro zájemce nahlédněte přímo do zkompletovaného videa, odkaz umístím někam do textu pod tuto vzpomínku. Též jsem dotočil ke každému dílu na začátek úvod coby vzpomínání starého rybáře, který celý příběh vypráví, a i to jak opakovaně zmiňuji je vše první spontánní nahrávka.

Děj dalších dvou dílů probíhal v opětovném duchu, kdy už jsme vycházeli z děje jedničky, kde jsme svou improvizací cosi vytvořili, jakýsi děj, a bez psaných scénářů jsme si dopředu řekli pár vět, takovou hrubou kostru, na jejímž základě jsme improvizovali dále. Dostali se k nám od našich příznivců velmi pozitivní ohlasy, no a v tomto duchu, a doufáme že nejen sami, hodláme pokračovat.

A teď blíže, proč nejen sami. Užijeme si to sami i s tím, že si uděláme další vícerorole, já mám dosud tři a Králice dvě. Přesto uvítáme zájemce, kteří by si to chtěli zkusit s námi, za podmínek, které upřesním v tomto videu přidaném k tomuto článku. Ale jelikož doba pendluje od jednoho pólu jiskřícího konzumu orgasmických osvícení bez základů selského rozumu k stresující falešné iluzí přijímané pro dávající nezbytné zapřáhlosti v naočkovaných vážných podstatností, které nemívají větší hodnotu než prd v našlapané tramvaji, to co namluvím krátce do videa, popíšu pro těch pár lidí, co si nachází čas číst pár odstavečků někoho jiného až do konce, i sem.

Kdokoliv by se k nám z upřímného zájmu o souznící relaxační a nejen sebeterapeutickou zábavu v podobě improvizační srandy připojil, nemusí se bát, že kterýkoliv jeho záznam, který neodsouhlasí, si buď necháme nebo zveřejníme. Toto vše učiníme až se svobodným a radostným souhlasem každého, kdo by se s námi na příbězích podílel. Hledám též lidi nejen pro příběh pirátského kapitána Panděra, ale mám v hlavě další témata, o kterých bych podobné improvizační a osvobozující parodie chtěl točit. Vím že k tomu je potřeba kus nemalé odvahy a odhodlání, postupně jsem se k tomu prokousával, a nebyla to cesta orgasmických osvícení moderní esoteriky, kterou považuju ve vší duhovatosti za zvrácenou, byla to vyloženě úzká trnová cesta, kdy jsem se k tomu všemu prokousával přes své menší i větší strachy a obavy, cesta, která pokračuje a stává se až na možné zkoušky tím radostnější, čím méně se od ní odkláním, čím více ji objevuji aniž bych měl potřebu o tom kohokoliv přesvědčovat a cokoliv předstírat.

Tedy nyní ještě malé průvodní videjko plus odkazy na první díl kapitána Panděra a jeho věrné osádky. O dalších dílech se rozepíšu později, možná i dříve, než byly natáčeny.

P.S.
Dosavadní tři díly pirátů jsou dostupné klikem přes tento odkaz: https://www.jedinec.cz/kapitan-pandero/

Náborové video, z míněné v textu výše, zde:

Zvýrazněno

Fanánek a další inspirace

Péťův situační úplk

Název videa níže rozhovoru s mým oblíbencem Fanánkem mi přijde trochu účelově ohnutý. Fanánek ve videu sám říká, že nenávist vůči prezidentu Zemanovi je uměle vyvolávána lobbystickými pákotlači, v mém slovníku se nalézají pod “bodrými mincostréci”. Název videa, pochybuju že jej vymýšlel Fanánek, mi přijde jako zištně ohnutý k podsunu že Zeman může za temnotu a za to že ve vysokém věku a ve špinavé politice když ztrácí humor může za to že jej děti mají za póvl. Fanán naopak zmiňuje, že to je těmi co to už dětem takto servírují.

Můj zmíněný oblíbenec Fanánek mne v mohém těší a inspiruje, I když, slovy technika, kterým by každý chlap měl krapet být, má mých devadesát procent tušeného souznění, pět hvězdiček chceme li to poetičtěji. Absolutní souhlas nedávám ani Fanánovi. Absolutní souhlas v mém pojetí patří pouze každého vyššímu Já, našemu Mistru, střípku Krista v nás, který máme taktéž každý jiný a jedinečný. A I ten souhlas vyššímu já beru že je zdravý po náležitém dialogu s ním, nejen slepým konáním, to už pak bývá jen pouhý fanatismus a směr kormidla se potom stáčí na opačnou stranu, k egu.

Necítím se absolutní součástí žádné zemské a už vůbec ne politické strany, jak mi někdo občas přisuzuje, ale rozhodně se přikláním k tomu, co shledávám bližší, když to je potřeba, aniž bych se s tím musel ztotožnit. S čím s Fanánem souhlasím je většina jeho projevu ve videu níže, zmíním tedy s čím až tak nesouzním. Na politické scéně sice také netuším žádnou silnou dobrou osobnost, souhlasím s Fanánovým termínem Řídkost a Politická prázdnota, ale pořád se přikláním k tomu, že je dobré volit menší zlo, v pozitivnějším slovníku větší dobro. A těžko je někdo úplně stejně zlý nebo dobrý jako někdo další. Proto když bylo užší finále volby prezidenta, I když tam nebyl žádný ideál, vybral jsem si to, co je mi bližší. Stejně se těmto obdobným volbám nejen politickým v životě nevyhneme. Představme si, že prcháme z podzemí, ze zajetí, a podzemní chodba se začne dělit na dvě. Každé z nich vládne trochu jiný duch a jedna z cest si vyžáduje volbu Zemana a druhá Drahoše. Co vyřešíme tím, že si nezvolíme nic? Návrat do klece? Jak jsem naťuk, nesouhlasím s tím, že oba jsou stejně špatní nebo stejně dobří. Ale stejně považuju za správné si zvolit. Tolik můj rozpor s pojetím Fanánka, jinak nemám větší potřebu se v tuto chvíli víc vyhranit proti tomu co říkal, naopak.

Jednu z těch chodeb jsem si zvolil, v případě volby prezidenta i přesto že to nepovažuji za svou absolutně nezbytnou volbu, jen jako určitý symbol nelhostejnosti, protože jsem to shledal k posunu a systému jak je stavěn vhodné. Neznamená to ale, že jsem se se svou volbou zcela ztotožnil s tím, koho jsem si ze dvou možností vybral. Prostě jsem jen na roztoku řeky zvolil, kudy si přeji plout dál. Ona ta řeka se pak zase opět nejspíš spojí v jednu, nicméně můžu ovlivnit úsek, kterým se k tomu doberu.

Fanánek je mi podobně jako Jožo Ráž a další obdobní týpci symbolem nestárnoucí vitality, kdy I s přibívajícím věkem lze vidět zrání a kvalitu.

Péťa ?
Kancopas sebepas ?
Jedinec?cz

Zvýrazněno

Myš na konci léta

Péťův doplněk Jarkovy písničky

~ Jarek

Všichni už spí jenom my dva jsme vzhůru
poslední dva v celém domě
já dělám na papír literaturu
a ona kouká se po mně

Šedivá myš zřejmě odněkud z polí
je konec léta a začátek sklizně
Jenom si nemysli – ono to bolí
když někdo kosou tě řízne

Však já si nemyslím kámoško v bídě
klidně tu přenocuj nějak se vejdem
ráno se vzbudíš dřív než někdo přijde
a večer se zase sejdem

Budeme společně do noci škrábat
ty svými zoubky já perem
nevadí že máme jinačí kabát
hlavní je jak ten svět berem

Je konec léta a mně přišlo líto
že chodí po polích vrazi
škodíš-li neškodíš – kdo rozsoudí to
a tak ti nabízím azyl

~ Péťa

Nastal už podzim a ty máš své meze
dále se můžeš jít ohřívat ke mně
Né každý zloděj je kdo tiše vleze
k cizímu, skrývaný ve tmě

Zloděj ten hledí na chamtivý záměr
s kterým se neptá a nebere ohled
Ty ale díváš se v rozpacích na mě
jestli smíš, když pokryl stoh led

Ledy jsou v mrazu a v koutech těch srdcí
co venku přespříliš třásli se zimou
U kamen teplo je, spatří i krtci
plamen který s péčí přijmou

Pojď k ohni, ohřej si tlapky co zebou
hřál by i tak v tomhle mém starém hauze
Ty máš ten plamen že jsi sama sebou
svá bez masky Mickey Mause

Zvýrazněno

Skon mistra

Péťův situační úplk
Skon mistra, trůn (dnes) volný

Dobrý den, slušně pozdravím, i když to nemusí znamenat nic slušného a od některých důstojných občanů, co by neřekli veřejně sprosté slovo ani za pytel bimbasů to nosívá vibrace zakletí. K dnešnímu dni.. pokud skon Karla Gotta není jen další hoax v této sérii, tentokrát se zdá že Gottužel není.

Neberu odchod zpěváka Káji na lehkou váhu. Líbil se mi jeho hlas i čistota projevu, i když texty písní nemívaly nějakou extra hloubku. Gott ač se za komunistů politicky spíš nevyjadřoval a jeho písně nebyly hluboké jako třeba písně Kryla či jiných písničkářů nepasoucích po popových síních slávy, tak tento pan Karel Gott něco předvedl a něco uměl a nebývalo nepříjemné to poslouchat ani pro mnohé ty, jejichž šálek čaje to nebyl. Nehrál si na něco co nebyl, na to jak uměl u něj byla znát nepřehlédnutelná pokora.

Jak jsem již zmínil, za komančů nelezl rudochům do zadku, přesto měl od nich dostatek prostoru a jeho politické názory současné doby se mi vesměs líbily. Viděl jsem ho i jako vtipného moderátora, co se uměl zasmát sám sobě. Lze toto vše říct o jeho nástupcích ládovaných na výsluní mincovními stréci a popovými pasci, managerující finančně parketu múz s patřičnými dojnými okovy? Které z  klusátek buddhatých leštících jim řitě za cinkotu padajících mincí dosadí na jeho trůn? No není těžké až tak v této oblasti předvídat a nesplést se…

Ač Kryl neměl moc Gotta rád, nevím jestli jako člověka či jen jeho projevy, mně Gott jako člověk nevadil a naopak, dalo se na něm najít spoustu dobrého a oceněníhodného, což z projevů jeho účelových viceslavíků zlatonosných prohlásit nemohu, protože to tam nevidím. Karla Kryla mohlo mrzet to, že pro svůj názor trpěl, zatímco Kája Gott si zpíval po světě a politicky se moc nevyjadřoval. Ale to nechám být, nerad mluvím za druhé a i když je můj velký oblíbenec Kryl, i Gotta jsem měl jako člověka rád.

Čest jeho památce
Péťa
NeoTesan
Jedinec?cz

Zvýrazněno

Účelníci aneb prostituti korouhvizdí

Péťův situační úplk

Tuto svou dnešní polemiku povedu záměrně v co nejanonymnějším duchu, dokonce ani svého oblíbeného maskota coby symbol laciného zaprodání davyskýtajícímu popovému mlsu špulícího gigola Tomíka Kluse pokud možno nezmíním, nebo aspoň míň jak třikrát.

Tak schválně, kdo to pozná, kdo čte aspoň titulky zpráv, o kom bude tento odstavec? Správné odpovědi odměním žetonem. Jakýsi herec, ze slavné rodiny herců, kde mám jinak své dva velké oblíbence prohlásil přibližně toto… Že kdysi podepsal Antichartu, protože ještě v sobě nenašel odvahu, ale teď že už ji má, a tedy i veřejně vystupuje proti tomu agresivnímu a po celém světě se rozpínajícímu Rusku, které svýma dvěma zahraničníma základnama, ve státech kde je řádné zvolené vlády pozvaly okupuje a ohrožuje celou sluneční soustavu včetně péče o utečence z Marsu, to strašné a nenasytné monstrum, tak ukrutné, že srdnatým západním kovbojům odmítá darovat své zdroje. Rusko viděné těmito pravdoláskytnými brýlemi není tak bezpečné, obětavé a skromné jako bratryně neurčitého pohlaví Amerika a západní pojetí moderní demokratické kolonizace ve stylu

“Euro dovnitř a sto ven
ať jdou klidně do hoven”

a tak v rámci šíření pravdy a lásky má své vojenské základny bránící předvoj míru ve všech lokalitách nalezišť po celém světě v podobě geologů hledajícíh ropu s nutnou vojenskou ochranou před nenasytným Ruskem, co sobecky odmítá darovat své zdroje. Ještě že tak, můžeme mít pocit sucha a bezpečí. Možná že až příliš, když už se stejně dávno projevují známky národní kastrace…

A tak si říkám. Co bylo snažší za komunistů, podepsat Antichartu jako onen nyní se probudivší herec hrdina, nebo se postavit proti ní? Dále si říkám… co je snažší teď, dál přijímat hlas milujících pravdoláskonosných kovbojů západu hlásající nebezpečí z východu, démonizovaného s ohledem na přání burzy a vyšších tužeb nadnárodního marketingu? Jako nyní se probudivší hérec hrdina?

Proč přestal být před svým skonem populární a navíc za ne zcela jasných okolností skonalý Kryl, jehož odkaz mají teď hojně tendenci zneužívat havloidé a jiní loutkoidé, medící eunuši z bašt svých jistot, tak proč byl odstaven? Nebylo to třebas tím, že přestal ukazovat na nebezpečí z východu, kde se situace mohla změnit a medovatý duch lačňák se mohl mezitím se svými nitkami sosacích intrik přestěhovat spíše opačným směrem? Je rozvrstven kde jen může, včetně našich niter, ale někde mívá převahu, která se ale přelévá podle toho, kde je mu dovoleno víc škodit a sát.

Nejde to vysvětlit, přesvědčuji se o tom každou chvíli. Kdo to nezačne vnímat, bez zdlouhavého vysvětlování, neztrácejme čas a věnujme se radostné tvorbě a nechme každému jeho volbu, zda líbivé sadomasochistické prezentace v podobě duhových průvodů za požehnání zhulených šéfů magistrátů a diplomatických loutek z mnoha západních zemí nebo jestli syrovou realitu, která nemusí být tak lacině medová, ale zato dává hlubší a jemnější radost. Která když se okusí, i ty dosavadní nejintenzivnější sladkosti se stanou buď šikovným doplňkem, anebo ty umělé jen laciným vyčpěním.

Držím Nám palce
Howgh
Péťa ??
Jedinec?cz

Zvýrazněno

Tvorba

Péťův situační úplk
Tvorba

Tolik lidí jsem slyšel se litovat že by mohli napsat knihu z toho, co se jim dělo, nebo si stěžovat že nemají čas a nestíhají, aby pak dřepěli u vyplachujících seriálů, nebo se dotovali jinou iluzí.

Proč knížku dosud nenapsali, nebo proč ji nepíšou?

Pokud něco skutečně chceme, může být vhodné říct si upřímně co nám brání… Upřímně a Sami sobě. Budeme-li dostatečně Upřímní, tím spíš se nám povede že v té oblasti zapracujem a něco po čem toužíme vytvoříme nebo alespoň začneme vytvářet.

Dobrým průvodním znakem začátku hlubšího poznání sebe sama bývá, že když si skutečně Upřímně řekneme co nám Skutečně brání, nebudeme mít potřebu to líbivě komukoliv prezentovat a ani se nikým a ničím vně o tom ujišťovat, ale prostě začnem něco pro svou touhu dělat.

Dokonce je vhodné o tom raděj moc nemluvit, mnoho lidí netvoří, jen konzumuje a jejich vliv, oslovíme-li je, nás může v tvorbě oslabovat. Nemohou nám předat víc, než sami praktikují. A pokud spíše konzumují nebo mají divné či chladné projevy, co nám asi předají?

Ruší nás? Ale to je zas jen proto, že jsme to dovolili…

Péťa

Zvýrazněno

Další polemika o Tomíškovi

Péťův situační úplk
Další polemika o Tomíškovi

Docela čím dál pravidelněji mi moji kamarádi, známí a někdy i cizí lidé vytýkají averzi vůči Tomíku Klusovi, tedy se znovu a zas z jiného úhlu pustím do upřesnění toho, proč se mi onen klučina tak často objevuje v mých vyjádřeních, a to většinou sarkasticky pro své projevy mnou vědomě zesměšňován.

Necítím vůčí Tomíkovi negativní pocity, že by mi skutečně ležel v žaludku či tak, nebo si toho aspoň nejsem vědom. Beru toho chlapce pro jeho ochotu sloužit svým popovým pascům spíš jako maskota či určitý symbol lacinosti, tedy ten jeho projev, v kterém ač toho mnoho nepředvedl je přirovnáván k takovým hloubkám jako Kryl, a to proto že měl ochotu zpívat notečku manažerů mající v rukou popovou zcénu, často žalostně vzdálenu od opravdových múz a hrající politickou, mocenskofinanční notečku prostitutních pasců stáda.

Mezi mé kamarády patří i sluníčkáři, a mám je rád, ač tu paideologii považuji za zvrácenou a zcestnou. Mám ochotu se s nimi o tom laskavě bavit, ale oni o hovory se mnou moc nestojí, jdou raději demonstrovat nebo si šlehnout nějakej fet a rozpouštět se v kolektivním duhovém štěstí na duc-duc párty.

Mému kamarádovi, jehož podpory se klučina Tomík Klusů těší, jsem odpověděl na jeho podotknutí že spousta žen by byla šťastna mít takového chlapa jako Tomík doma, přibližně toto:

Někdo zdá se skutečně určuje kvalitu podle velikosti stáda příznivců.. pro mne je to bláhovost. Jak už jsem a nejednou zmínil, to skutečné dokáže být skutečné i samo o sobě, přibité na kříži, i ve chvílích, kdy drtivá většina křičí “Ukřižuj!” a hrstka věrných nemá sílu stát ani pár kroků poblíž, protože nejsou připraveni být tolik sami sebou, podobně jako můj patron apoštol Petr, o kterém se traduje že ač Krista velmi miloval a miluje, třikrát ho v těžké chvíli zapřel.

Klus toho krom přemeděných líbivých póz podle mého vnímání moc nepředvedl, téměř nic. Nopak. Spratokovitej fracek, žijící ve vile se silným marketingem a podporou popových mincostréců, hrán pro svou ochotu k účelovému výplachu v rádiích, ač krom přesládlé břečky na kterou se lepí obdobně prodejné a stále bohužel mohutné stádo si hraje na utlačovaného rebela, ač má vše zajištěno, a rád by určoval takovým opravdovým písničkářům jako Nohavicovi, ktetý žil několik let bez koupelny pod těmi, co dnes z rudých už mají kabáty modré se žlutýma hvězdicema ehropské trůnie, tak tento rozmazlenec hýčkanců pozlátkářství by rád diktoval co má kdo přijímat za ocenění a co ne… spratek, ždímající toxické hovno v medovatém předstírání, a ač to dá se tušit nedělá vědomě a věří tomu svému povrchu že to je neskutečná hloubka, jak mu nakukávají obdobně povrchní loutkoidní pasci, nic moc víc u toho chlapce nevidím… přeju mu jako komukoliv jinému, ať se z tohoto stavu probere k něčemu opravdovějšímu. Třeba k tomu, aby si aspoň krapet uvědomil, o čem je třeba tato Krylova písnička na kterou tu dávám odkaz, víc, než jen zmedová póza pro bezmyšlenkovitě přecukřené sachariny přijímající stádo….

Zvýrazněno

Péťovo autorské čtení nablind 14.9. 2019

Přátelé a souzniči, těším se navi a zas nablind.

O co jde?

V sobotu 14.9. 2019 plánuji další autorské čtení, hraní na kytaru, vyprávění a povídání si plus bonus.

Zaslechl jsem že někteří lidé se ostýchají přijít pro mou nevyzpytatelnost.., no tedy něco málo se záměrem uklidnit. Nikdo nebude vtaháván do děje či projevů pokud si to nebude sám přát, zrovna tak zmíněn či zaznamenán či nakamerován. Kdo si to tak bude přát, může tam být jen tichý pozorovatel plus nerušič, to každopádně.

Po zkušenostech z minula si vyhrazuji i sám pro sebe čtení uskutečnit podle okolností sobotního odpoledne. Počátkem léta jsme s dcerkou jeli padesát kilometrů do zamluvené místnosti ve vinárně, kam tři přislíbení účastníci bez omluvy nedorazili, omluvil se pouze jeden z nich asi po dvou hodinách od zahájení.

Tedy sobotní čtení bude i v tomto duchu dynamické, na místě konání a čase se s účastníky, kteří už teď jsou jeden až dva a k nim může přibýt kdokoli další s upřímným zájmem a ochotou si udělat čas a dorazit sám, nečekat až ho budu přemlouvat a převážet sám.

Na akci vítám pouze ty co chtějí přijít z vlastního souznícího zájmu, nebavilo by mne kohokoliv do čehokoliv nutit, sebou počínaje.

Záznam z minulého čtení na youtube je na tomto odkazu níže:

Dají se očekávat pohádky ze své sbírky alternativně a bláznivě upravených klasik do veršů, uspořádány do sbírky Sedmero pohádek. Jednu z pohádek jako ukázku možno přečíst zde:

Podle návštěvníků vypíchnu něco ze svých dosavadních dokončených a třeba i rozepsaných knížek, jejichž ukázky spolu se stručnou autocharakteristikou autora Péti najdeme zde:

ale též za občasného doprovodu své kytary rád zapěji nějaké písně, rád mám ty málo známé od Kryla a Nohavici. Protože mám široký záběr témat a oblasti tvorby, dotazováním se budu též snažit přednést to, o co může být většinový zájem zúčastněných.

Také se chystám podle zájmu na přání stavit básničku či několik, podle nadhozených slov. Zavedl jsem to od letoška jako tradici a u návštěvníků to má úspěch. U mne taky, dělám to rád. Známý se mě ptal, zda když přijde, jestli tím pádem bude patřičná kvalita, zda se dobře připravím. Odpověděl jsem mu, že dosud jsem se nezklamal… (kdo chce si tu může představit mrkanec)

Toto čtení je veřejné, všichni účastníci se srdečným zájmem jsou srdečně zváni a vítáni. A abyste měli jistotu že se na vás dostane místa, což může být i při neobjednání, uvítám rezervace na svém tel. 734 695 184.

Jediný drobný požadavek, který stejně jako udělat něco pro to zúčastnit se (helikoptéru a šerpy nemám ani pro sebe), tak je nejen mnou očekáváno ale i od ostatních hostů nerušit projev autora a naslouchání zájemců při shledaném vlastním nezájmu či nutkavé snaze se coby host na čtení též neodkladně projevit. Stejně jak je volný vstup, volný je i výstup.

Těším se na Nás
Péťa 
Jedinec?cz

Zvýrazněno

Odřez by bodře zpych

Když vytěsnám nenávist tak
stejně se mnou půjde
Pak si její smrtný hvízdák
spletu že je tvůj dech

Když vytěsnám kus prdele
jako že jí nemám
dál netrávím kopr déle 
než semínka sezam

Naopak pak bude ten kus
mezi mnou a světem
beznenávistný jako Klus
duhový jak kretén

Když vytěsnám pochyby tak
zaslepí mi místa
kde je reality chyták
nespraví to busta

Busta bude symbol lásky
vytěsnané z nitra
já jako člen stádní chásky
budu hlava chytrá

Láska ta miluje celek
prdel ba i s hovnem
cesty srdce, ba i lelek
dopřán v duchu rovném

Extrém je myslet že jsem víc
ať z dřiny či lína
Tomu propad nejeden strýc
vytěsnáním stína

Zvýrazněno

Klusí trusy

Než smažko Tomíšku Klusů
držkou kvákneš, travka čoud
Nohavica je pán vkusu
ty vysmahlej brka troud

Myslíš to dobře, ale se
strašlivými následky
Jeď s děvama zas válet se
a pros o cos do lebky

Tedy zhulený kafrálku
dáván za vzor loutkaři
stejnej čmoud z o- i a-nálku
napravenej proutkaři

Chceš určovat legendě ať
je jako ty prostitut
Hošdo, začni něco dělat
než egahoň, prostý dmut

Nebo dělej to co dosud
špagátoide vymytej
Řekl bych “Jen to víc posuď”
žblebtáš pasců dýmy, ´nej´

Nej je tvoje motto, který
stavíš z pouhé iluze
nemusím být od opery
abych slyšel kurv v duze

Do prázdné hlavy ti stoupla
přízeň davů v psychóze
Jen dál lízej, zradou stou plat
leštěním klik vychozen

Zvýrazněno

Péťovy klíčky

Chytra z nitra

Že často omýlám stejné
to vadí zvláště těm
kteří ctějí opak, s hejnem
řádí, dluh pak dětem

A to dluhy duševní, ty
jsou horší než z konta
K čemu jsou bělené byty
když se blíží fronta

Fronta vrahů v rouše ovcí
falešné soucity
mají soběhrabní lovci
a děti jsou bity

Pes a prase jsou zvířata
s velkou mírou lásky
a těm co nám boří vrata
jsou nečistá.. zas kyd

Kydy brané jako víra
nad všemi vírami
bránu ráje neotvírá
to musíme sami

Sami a to ve svém nitru
bez pompy prohlasné
s tou si leda prdku vytru
z té nám světlo hasne

Z našich niter Svatý Petr
tuší pod maskou klíč
Brána blíž než milimetr
blíž s touhou ‘Lásko, klič!’

Zvýrazněno

Příběh Kliťoucha

V jistém nápravném zařízení zkoumal patologie mikrobů zkušený a lidmi uznávaný Sychrjátr, který jim dával to nejlepší ze svých nejhlubších zkušeností a oni mu byli vděčni, že je vyléčil ze značné části i na proplacenou zdravotní pojistku. ..

Fiktivní story inspirované skutečnou bujarou fantazií o smyšleném příběhu Krále Patologie, ..lásek, skazek a masek tohoto netvora…

Zabořme se až po uši do této v tucho chvíli čtyřdílné dechberoucí trilogie…

Příběh Kliťoucha V.

Zvýrazněno

Bokem s cvokem

Péťovy mordy

Máloco tak pobaví
jak to co se nesmí
z vytěsnané obavy
vzkvétá nový vesmír

Za hrdinstvím vytrvej
motýlku i můro
záleží však z čí krve
má být platba, úrok

Zdali krok do neznáma
těží cizí zdroje
když je dáma sezdána
v trablech není moje

Při pocitu že jsem víc
než ten póvl kolem
Popelce pásne střevíc
a šém najde Golem

Nejsladší pak jsou družky
co někoho mají
kamarádů soudružky
s kterýma si hrají

Co na tom že přizdisráč
byl bych pro svý jistý
hlavní je sos.. není zač
s princeznou od pizdy

Nevyzývám v celibát
též nebývá zdravý
proč však mrvkům nelibá
jsou vlastních zrn stravy?

Zvýrazněno

Doma prorok to má obrok

Péťovy šťovíky

Co se sprostě chovají
tnou mě že jsem sprostý
sami sprostší potají
se sprostými hosty

Hosty kteří pro ně ‘sou
více než ti vlastní
vlastní za ně odnesou
že nejsou dost šťastní

Špatný jsem že popíšu
podlé skutky ostře
sami bokem tropí šuk
z trucu že mám postřeh

Tak to mají naruby
stejně jak vztah blízký
s potřebou ve sváru být
z vylízané misky

Požahaný často ‘sem
od pálivých medúz
sám s přehořkým patosem
nerad plýtvám med z úst

Z toho co mne bolí bych
mohl být moc zlejší
takhle pouze políbit
mohou mi vezdejší

Vezdejší i přespolní
zrna v mixu s plevy
Přenáším se přes bol, mí
blízcí o tom neví

Zvýrazněno

Mistři zbystří

Péťovy hrájoviny

Znám spoustu snivých kasačů
dopředu ví co udělají
získávám na ten natřas čuch
sami sobě tím chudě lhají

Apoštol Petr podobné
to měl s kasáním, potom zapřel
šel s Kristem nejdál toho dne
fakt jste na tom líp sestro, bratře?

Věřme skutkům a vnímání
tím myšleno vlastní broušené
Jsem přímý? Pak nic nemám v ní
v té dopředu znalé zkušené

V tom nacházíme všichni kus
sebe sama když nemlžíme
Ty ne pan Moudrý chlípníku?
Zaplácl pro kvas kemr lží med

Spoustu známých mi odešlo
jak družek tak bratrů rytířů
Co chtějí, kam jdou? Podél slot
sami v suchu jistot pancířů

Cítím svou blízkost Velmistra
jsem sebe jeho vratký správce
Je to dost o tom nemít strach
číhá s iluzí na oprátce

Není zlý, jenom varuje
zlý bývá jeho špatný výklad
Když z knih mysl ve varu je
může se tím srdce vyviklat

Zvýrazněno

Péťovy zakázky

Přes ty cesty

Že šel jsem tmou, byl dříve kat
ten cejch se může hodit
Nechci se z toho vyvlékat
zvlášť ne tu u své lodi

Nehrozím dál už rukou dřív
než cizí máchá na mé
Necítím se být z tuku křiv
je to zas jinak samé

Občas se láska vrací mi
jindy tmou opět bloudí
hýbe s maskami spacími
směr pouští, loď velbloudí

Mohl bych tím katem být zas
dávno už nemám zájem
stínám jen iluz zpití za
klid duše, když si hrajem

Nenutím nutně zamíst vně
vítám však přímé s city
Strach ze mne není na místě
jen víra v čisté štíty

Čtu z prachu, dává echo dým
a rybář dar své sítě
Tam kde nejsem zván nechodím
když nezapláče dítě

O temnu v žertu povídám
s nezájmem vozit v Porši
Nejsem tak zlý, přesto si z dam
mnohé dál volí horší

Zvýrazněno

Příběh Kliťoucha II.

Prozření

Jak jsme si slíbili a všichni praví lidé vždy a všechny své sliby dodržují, zvláště když to zneužívají mlžiči, pokračování Příběhu Kliťoucha přišlo brzy… Malinko připomeneme závěr z minulého dílu.. kdy Sličinda s rozhořčením poznala, neřízena svým opatrovníkem Sychrjátrem, který nad jejím mozkem neměl žádnou moc, že jí Kliťouch lásku pouze předstíral. Poznala to snadno mimoň jiné podle toho, že všichni kolem ní jí říkali pravdu narovinu a upřímně, i to, co se bála slyšet, říkali jí to laskavě a odvážně, bez postraních úmyslů a bez ohledu na to, že by se na ně za to mohla zlobit. Kdežto Kliťouch…

Poznala, ta nebohá dívka, zalitá slzami, že naprosto ve všem předstíral, jen aby před ní vypadal hezky. Neměl vůbec tak jako ostatní odvahu a ochotu říct co si myslí, přitom ona by se neurazila. Urazí se jen ten, kdo se v tom oprávněně najde. Co taky od Krále Patologie, přerustajícího z mikro na makro, přemýlajícího pořád dokola samé nesmysly, čekat.

Znovu a znovu se ze všech indícií kolem sebe usvědčovala, že jí o všem co říkal neúpřimně mlžil a že ty šrámy na duši si vymyslel proto, aby dostal invalidní důchod. Taky poznala, že s ním ženy zacházely vždy fér a nikdy ho nepodvedly, že to si jen on v tom svém dohnívajícím torzu mozku namlouval..

Jedna místo aby s ním ztrácela čas, ač ho stále vábila, jezdila zachraňovat své rozejité kamarády, jako vzpruhu nejen jim se ráda koupala nahá, jak si Kliťouch nepřejícně stěžoval, přitom no a co, o nic nešlo. Neexistující nemoční věrnost je jen jedna z mnoha cest k Bohu v podobě věrnosti ke druhovi v rámci neřešení nesmyslů, nebyla to žádná erotika a je to zcela normální a důstojné, ..jen tím chuděrka vyjadřovala svou odpíranou osobnost, kterou jí zlí partneři chtěli bezohledně tlumit, a nejvíce právě podlý Kliťouch. Nikdy tato jeho vzpomínaná exláska Nahodějka Prkenná nelhala, o tom co se jí dělo by mohla napsat knížku a vždy mu o všem mluvila zcela upřímně a na rovinu, zatímco on to vše komolil a obracel proti ní, z čistě sobeckého zájmu bez snahy jí hopsavě pomoci, jak praví chlapi dělají… a když mají titul, o to jsou ryzejší… Tedy se pak musela před pánama koupat nahá tajně, ta nebohá víla, teď už spíše Kliťouchem zdevastovaná ztrápená bytost. Navíc obětavě, když to bez partnera to hambaté koupáníčko pro pány na v pravosti oživující cuk bimbáskem nemělo takovou šťávu, jako když u toho byl Kliťouch a tolik ho to sralo. Tak si aspoň představovala pro jeho dobro, že u toho je, to jí dávalo šťávu. I když nebyla mstivá, takto ho spravedlivě trestala, že se nechoval tak, jak čekala, tak jak správně chovat měl a jak to automaticky činí každý milující hopsající muž.

Další, od které ten hnilobný Kiťouch odpad byla úžasná věrná dáma s božskou sexualitou, která pro nebohé vystydlé a vyprahlé zkomírající charakterní pány dělala tulící terapie až chuděrka neměla čas na flákajícího se Klitoucha… Musela těšit zbídačené a zhroucené pány trápené v manželstvích a jiných partnerstvích, v kterých zůstávali ne že by se přizdisráčovitě drželi svého jistého, ale že trpěli ze soucitu ke své družce, která jim navíc zahybala. Drželi protože o ni měli starost, že kdyby od ní odešli, nemohla by žít z toho, jak jim pere, vaří a uklízí po nich.. Tak těm lordům tato Sexuška, znalá že sex je největší síla, plná lásky z ryzího soucitu a vyšší formy milování nezávislém na trápení partnera poskytovala tulící terapie tělo na tělo, a pro ty nejzuboženější i s přespáváním v salounu a to vše jen za drobný bakšiš, který zdaleka nemohl ocenit ani zlomek té nápravy toho, co kurvící se družky těch nebožáků napáchaly. To vše ve věrné, mateřské lásce, opět zcela bez erotiky, kterou by každý jiný normální partner toleroval a ještě by jí podporoval finančně, protože byla věrná a staromódní konzerva, kterým to tak džentlmeni prostě dělají. Mezitím co v objetí po nocích zachraňovala zbídačence, Klitouš se flákal v lomu a uranových dolech vyděláváním mála peněz na provoz jejího salounu, takový to byl sobec bez patřičné finanční zodpovědnosti. Tak snad brzo Sexuška někoho najde, nebo bude muset nést ty oběti pro pány v sousedním Cececku, kde jsou kvalitní služby jinak placeny a není tam tolik gaučových kuleválošů.

Když takhle nenavedená Sličinda spatřila podlost a neskutečnou křivost Klitoucha, navíc to rezonovalo s načtením spousty ryzích knih, jako Deník Pěšoturistky a podobných, skripta Akademlé přehelemle nejnovějšího vydání ani nepočítaje, nabývala jistotu, že jí zrovna tak Kliťouch lhal a předstíral ve všech svých vyjádření, které jí kdy řek a které kdy ze svého šílenství Krále Patologie zaznamenával…

Nesla to těžce, to proto, že opět naplno dala svou důvěru někomu, a on jí ten šibnutec tolik zklamal. Dala tedy na sociální síť hlášku, že si stačí sama, aby jí nevábení neexistující kamarádi stále nezvali na pivo či koncert, a pak už jen čekala, kdo z nich se ozve. Navíc jí ještě trápilo, jak jí Kliťoch z doby kdy ho zkoumala neustále dokola připomínal, že mu Sličinda svým chováním a projevy připomíná ty jeho bývalé, a že by se rád dověděl jak to je, čímž určitě zas jen mlžil, chtěl jí pouze odsuzovat… Ale i kdyby to tak bylo jak říkal, na to mohla být pouze hrdá a neústupná, nepodplatitelná, nevydíratelná… To on byl jak flašinet, stále falešněji hrající… Tedy jí nezbylo, při ukrutných bolestech nenaplněné lásky, se k němu otočit zády.

Kliťouch se jen jízlivě zasmál a ze své zvrácenosti se z toho zhroutil, mezitím co Sličindu oživovali její kamarádky. Od pánů o to už nestála, bála se, že by byli jako Kliťouch. A tak chodila na setkání se svýma hojnýma kamarádkama, kde to u vínečka vše v lásce a duchovnu probírali, a když už to kamarádky nemohli vydržet, vzdálili se, aby si vyhonili na hajzlíku péro, myslíce věrně na svou družku doma, než začnou opět tahat Sličindu z jejích zranění, podlostí a křivostí Kliťouchem způsobené.

Když po nezbytné době opět pro smrad pustili Kliťoucha na svobodu z ústavu, který postavili specielně pro něj, protože by s ním nikdo jiný nevydržel nejen pro jeho nesnesitelný vtíravý a vlezlý puch, přemýšlel co dál, koho zase podvést. A tu uviděl plakát, dávající každému nové naděje.

Z plakátu zval na fest a vše prozařoval nádherný úžasný mladík, Homík Plus, který pravidelně meditoval, byl pro rodinu, dal se na veganský biostil a o každém a na každého mluvil jen hezky, zvláště když si před tím stih dát pár čoudů. I o všech těch ženách, s kterými podváděl svou ženu mluvil jen a jen v dobrém, tak hezky… že by sousedi neměli co ošklivého říct ani si pomyslet, protože věděl, že to takto pojaté nemůže žádné milující rozumné družce na tom nic vadit. Měl hlavně kamarády a s dívkami, pokud nějaké náhodně potkal, zvláště oblokopen jimi v restauraci, se bavil s čistě duchovním nábojem, ryze meridiálním. A ono to té jeho důstojné dámě skutečně nevadilo. Proč by taky mělo? Bydlela v krásné vile s populárním interpretem, zapisujícím se ryzostí projevu do dějin, měla vše, co si jen mohla přát a kdyby se rozhodla mstít se, mohla mít kteréhokoliv milence, na kterého by jen prstíčkem ukázala. Ale ona byla věrná, komorník jí stačil. I přesto, že po své smrti už nebyl při sexu tak aktivní, což nevadilo, nebyla nijak povrchní a věděla, že sex není to hlavní, tak ho v tom hendikepovaném stavu potěšila aktivně sama, tak, jak to milující samaritánky umí. Přitom si pohvizdovala oživovací rčení moudrosti našich pabiček, které znělo nějak jako Jen tři slůvka v srdci měj, miluj, trp a odpouštěj…

Potěšila komorníka, utřela si káču a zavřela mu opět rakev aby mohl v klidu nabrat síly do další akce a šla shlédnout šestistý osmý díl Exmrdandy, na kterou kdyby se dívali všichni lidi, tak by zářili zrovna jako její muž, opravdový charakterní chlap ryzích projevů.

Kdežto Kliťouch… podíváme se blíže na toho netvora zas příště.

Prozření…



Zvýrazněno

Cituační Ring III.9

Oživování

Každý si čas od času a to spíše pravidelně potřebujeme dobít zdroj, nasát šťávu nebo naplnit řečiště či přiložit do kamen, ale i pohnojit zahrádku. A v souvislosti se svým stavem tak činíme podle svých hodnot. 

Feťák považuje za vzpruhu svůj šleh, kdy se oddá mlsaným iluzím, na úkor toho co mu zbylo ze své duše a zanesením těla jedy. Sportovec se zapotí pohybem, diktátor či zvrácený úředník oživí svůj existenční systém vydáním nesmyslné ale sadisticky nařizovatele oživující a druhé poutající směrnice, promiskuit si laškne a nevěrník navíc podvede. To jak se oživujem a čerpáme sil je rozmanité. Každopádně každý potřebujem jíst a spát, a to v celkem pravidelném rytmu… což patří mezi základní a přirozené opětovné získání sil. 

Protože moje stezka životem vede také přes vztahy, a to zejména partnerské (i když nejen), v tomto polemizačním videu, kde si dopřávám realizaci svému jménu a zvláště přijmení, se pozastavím nad rozdílem mezi uspokojením a naplněním tužby, což není totéž. Převažuje-li v našem životě usplkojení, bývá to ukazatel naších hodnot. Co je snažší? 

Pokud by tento shluk písmen četl někdo, kdo dosud nerozlišoval způsob získání šťávy a její zdroj a byl zvyklý brát vše, z čeho něco kape bez zvažování následků a braní ohledů a něco z tohoto sdružení sou i samohlásek shledal pozoruhodným, může se buď divit a poté zavrhnout, nebo začít více zkoumat a poté i objevovat. To nejen u tohoto textu činíme všichni, volíme si oblast své pozornosti. Přitom… co je pravé se zprvu zdává náročnější, aby posléze ta zátěž přinesla své plody. To ne až tak pravé sice také může nějaké úsilí vyžadovat, třeba sehnat dost peněz na fet a podobně, ale při neprobrání se z toho a potřebného zamakání na stočení kormidla směrem mimo vír se nuceně stává to lákadlo stále větším a více poutajícím břemenem. Přitom skuste vést dialog o hodnotách se smážou… bude si většinově vymýšlet nové a nové ohyby reality, jen aby se vyhnul tíživé představě, že pomoct si lze jinak, než neustálou ránu jitřící náplastí. 

Uspokojení a naplnění touhy, oboje k životu potřebujeme, i když jde o dva odlišné a často zaměňované principy. Touha souvisí s přáním duše a jejím růstem, jejím probouzením, uspokojení je zas záležitost pudová, ale v nějaké míře též k životu potřebná. Úplným vytěsnáním uspokojení se oslabí či zkomolí též oblast tužeb a vzdáním se touhy se sklouzne ke konzumu, ten může mít podobu veganského či úplného půstu (což je zas jen jiná podoba přežírání se) kterému je na záplac oprávněných pochyb dáváno pozlátko vznešenosti.

Dáma, která se potřebuje koupat nahá před pány a v případě protestů partnera to nazývá vyjádřením osobnosti, bude při podrobnější konfrontaci neskutečně mlžit a raději od tohoto tématu uteče předem a partnera se vzdá nebo spoutá, jen aby nepřišla o šťávu ze slastného špulu před pány. A ač bude mít plnou pusu ušlechtilých frází o svobodě a věrnosti, zkusme uhádnout, zda jí tato nevinnost bude bavit když u toho bude pouze partner nebo nikdo nebo jen jiné ženy. Udělá vše proto aby si udržela pozlátko vznešenosti svého počínání a nemusela tento laciný způsob sexuální ventilace, uspokojení vábením, jinak řešit. 

Něco jiného je, když narovinu přizná že sice ví že to není úplně nevinný ale že tu činnost prostě potřebuje k životu. Partner má předem možnost zvážit míru její hloubky a rozsah povrchnosti možného vztahu a být na to férově připraven, pokud do toho hopsne. Pak to při partnerovi sice dál je záhyb, ale alespoň upřímný, bez falešných záplat přirozenosti a důstojného standardu. A jak silné pouto vydávající se za křídlo dokáže být ta droga poukazuje i to, o jak pravého partnera je postižená ochotna přijít, jen aby si tuto svou potěchu uchovala. 

Nelze mít všechno. Chceme-li pravý a hlubší vztah, naplňování touhy nezbytně převyšuje uspokojení a chtění. To není totéž. A chceme-li se spokojit s povrchem, nezastiňujme to aspoň pokrýváním nálepkama pravosti. 

Mezi mužem a ženou může být kamarádství, ale je méně pravděpodobné, při heterosexuálních jedincích, a jde tam mnohem častěji o erotický pakt. Proto dámy, které mají více kamarádů a více jsou v kontaktu s muži, aniž by to byla vojačka v armádě, tak se naskýtá otázka proč obdobné oživovací kontakty ať už v jakékoliv podobě neumí mít s ženami. A když umí, tak proč nemá. Dosud jsem nepotkal ženu, která by to takto měla a přitom šlo o něco víc než převažující erotické uspokojení, což je ale v polemice s partnerem a nejen s partnerem, i jinými o tomto způsobu dobíjení baterek pochybujících ženách samozřejmě vehementně popíráno. S muži mluvících o čistotě dobíjení baterek s kamarádkama v převažující míře nad kontakty s kámoši je to v bledě růžovém to samý. S největší pravděpodobností jde o předstíravé mlžení.

A opět, co je snažší? Dát snadnému uspokojování pozlátko vznešeností nebo více hledat, objevovat a naplňovat touhy duše? Touha duše a uspokojení chtíče není to samé, a to i v případě že nejsme otroky svého chtění ?, oboje k životu potřebujeme a o našem stavu vypovídá, v jakém to je poměru a jak to umíme rozlišit. Co je důležité, nepokrývát a nepředstírat, jinak si ztupíme svůj zrak a podle něho budeme bloudit v odpovídajících oblastech, což při šeroláku nebudou horské bystřiny, ale spíše bahnité zatuchliny, které budem v předstírání nazývat skvostnými zámky.

Nejen o tomto v Péťově novém polemizačním videu.

Já, což teď v závěru textu znamená že Péťa

?

Jedinec?cz

Zvýrazněno

Péťovo autorské čtení 30.3. 2019

Druhé letošní a první jarní Péťovo autorské čtení se uskuteční na stejném místě třináct kroků od náměstí Přemyslovskou ulicí po pravé straně, Vinotéka Jiřího z Poděbrad. Sedmadvacetiminutová ukázka z prvního čtení je zde:

Všichni zájemci a příznivci se můžeme těšit nejen na čtení ze čtyř doposud dokončených knih, jejichž ukázky spolu se stručnou autocharakteristikou autora Péti najdeme zde:

Dále plánuji za doprovodu své kytary zapět nějaké písně, rád mám ty málo známé od Kryla a Nohavici. Protože mám široký záběr témat a oblasti tvorby, dotazováním se budu též snažit přednést to, o co může být většinový zájem zúčastněných.

Také se chystám podle zájmu na přání stavit básničku či několik, podle nadhozených slov.

Toto čtení je veřejné, všichni účastníci se srdečným zájmem jsou srdečně zváni a vítáni. A abyste měli jistotu že se na vás dostane místa, což může být i při neobjednání, uvítám rezervace na svém tel. 734 695 184 či komunikátoru zde.

Jediný drobný požadavek, který stejně jako udělat něco pro to zúčastnit se (helikoptéru a šerpy nemám ani pro sebe), tak je nejen mnou očekáváno ale i od ostatních hostů nerušit projev autora a naslouchání zájemců při shledaném vlastním nezájmu či nutkavé snaze se coby host na čtení též neodkladně projevit. Stejně jak je volný vstup, volný je i výstup. Akce stojí ty peníze, které si tu z nabídky vinárny každý sám utratí a nikdo nebude k nijaké koupi nucen, bude-li tu chtít být jen tak. Jen jídlo a pití si s ohledem na pana majitele sem prosím nenoste vlastní, to doufám nemusím ani připomínat.

Těším se na Nás
Péťa

Zvýrazněno

Péťův situační úplk


Fenomén KK

Vzpomínka na Kryla obecně je fajn, též ho uznávám jako velikána, který podobně jako Kristus byl nejprve davem opěvován, aby následně po zavelení mocipasců byl tím samým davem obětován…

Protože jsem se o něj kdysi hodně zajímal, vzpomínám si také, jak za ním přišli a řekli mu že jeho písničky poslouchá a je z nich nadšený nějaký pasák děvek a kurv. Kryl to údajně okomentoval, že ten člověk vůbec nepochopil, co do těch svých písniček vkládá, co v nich je, ale to je případ zdaleka nejen toho pasáka.

Netvrdím tímto, že já jsem to pochopil. Pozastavuji se nad tím, když jsou zaměňovány a lacině pravé Vánoce. A zároveň tuším, že to nejde vysvětlit. Král je mrtvý, ať žije Král. Kryl je mrtvý, ať žije Kryl. A Klus. Pardon, vlastně stádo klusů, tj. převažující část popových natřásačů, kteří se proslavili hlavně proto, že dokázali vyšpulit na tom k zaprodání žádaném místě. Když se to tak mincovním pascům a prostitutním mocisajům hodí do scénáře.

Kryl se trápil nejen nad zoufalým stavem společnosti, ale též nad sebou sama. V tomto je souvislost, která je nezanedbatelná a opět pochopena tak, jak pravost bývá, jestli pěti procenty, může to být úspěch.

Vánoce nemusí být jen jeden den v roce. Vánoce mohou být každý den, v kterém jsme vstali spolu s naším vyšším já, naším Mistrem, kterého jsme si dříve úspěšně a opakovaně buď zradili nebo zapřeli, stejně jako svůj sklon k slabostem, respektive jeho pokrytí a upřednostnili tak předstírání před hravou radostnou a syrově pravou realitou.

Kristus nepřišel trestat a soudit hříšníky a nevím o tom, že by to plánoval do budoucna. To Bůh nedělá, aspoň ne takový jakého ho tuším. To děláme sami, a to je to, s čím ve skutečnosti bojujem a před čím skutečně utíkáme, když už. Před sebou sama.

Péťa
P.Šššt…
Synonymická – Pétův příslok k písni K.Kryla
https://youtu.be/FgIY-sHHoac

P.P.S.
Zažil jsem na vlastní smysly sebestředníka, co vlastní žal duše nad pouty vlastního ega popisoval, v obelhávání sebe sama, jako že cítí smutek matičky země, on, coby vysoce naddimenziální multimeridiálně karmeditativní bytost…?
?
Jedinec?cz

Zvýrazněno

Péťovy ratolesti

Zimní pupeny

Zas se korouhev zrazená
točí ven směrem západ
Přes znásilněná ramena
jdou mocní výš se sápat

Když morem léčí vyrážku
jed v očkovacím séru
to hejno malých Jidášků
horších a v každém směru

Předák zradil, by lépe stih
nahrabat, teď se tlemí
Víc chce mít, poklad v nebesích
..ten zatím leží v zemi

Umírá ovce zdojená 
je předposlední v stádu
Pastýř prodané zdroje má
a nezná pocit hladu

Však všeho bývá dočasu
až vychcípaj mu ovce
pak podle vzoru ocasů
po extázi jde z kopce

Blaničtí s páskou ku tmě, louh
zbyl proti četě při zdi
Jde obchod s láskou umělou
nejedno srdce hyzdí

Naději nikdy nesejmou
ze smrti znovu vstává
Přináší svoji esej tmou
jak v jarní rose tráva

..z Péťovy torny…
?
Jedinec?cz

Zvýrazněno

Mluvme kurva slušně – P.S.R. I.2

Co se hodí tak se dělá
jako že je posvátný..
Špačku, Vrána uletěla,
i s pravidlem, prd platný…

Péťovy rozpletačky I.x 1
Vidle v pravidle

Hrajeme si na pravidla
kupčením ohybaje
Když se smění za vábidla
jsou míň než pouhý báje

Co se hodí tak se dělá
jako že je posvátný
Špačku, Vrána uletěla
i s pravidlem, prd platný

Když jsou víc než póza, hod vně
platí na část vývoje
Přesmoc, pak je to o hovně
schovka.. jonťák Bivoje

Stejně je hlavní ten náš vztah
vnitřní, okem neviděn
Náš Život s poznáním nástrah
s hloubkou tmy co neví den

Den má zase hloubku světla
tu co si noc nepozná
Tma, když se v pravidlech spletla
je odstavné depo sna

Den, když je litulné parte
zas tě svrbí couro v ní?
Ctěme noc jak den, ten kartel
s rukou v ruce jsou rovni

Pravidlo je jako forma
vhodné na čas, pro pevnost
Však pro účel stálá norma?
Tu máš lide, ober kost!

..z Péťovy zápletné proležije…
?

Zvýrazněno

Péťův situační úplk – umělec – Bonus

Péťův situační úplk
Tomík

Někteří mí přátelé nebo i čistě zvědaví jukači si mohli všimnout, že nemám rád projevy Tomíka Kluse. Ať už umělecké, nebo i teď stále hojněji politické. Tomík sám mi nevadí až tak, je jako každý z nás na cestě, o které sice zpívá, ale kterou ve vůni oblíbené travky, které zdá se docela často holduje s mnohými nevěrami, kterými se místo studu ještě veřejně chlubí, tak zdá se že úplně ztrácí, tu cestu.

Co ale skutečně nemám rád jsou jeho projevy ať už účelově podsunuté politické krafání nebo coby rozsévání plev skrze texty písní… vnímám je jako laciné sladkosti destrukce, podobně jako seriály mOrdinace růžových náhrad, zhUlice a jiné sadomasné ždímárny ega, nazývané láskou. Tomíkovi přeji úspěch, protože zrovna tak a prvotně přeji úspěch sám sobě, na cestě vedoucí k pravé a radostné realitě, kterou v čoudu brk může Tomík leda tak uměle opěvovat, aniž by se na ní milimetrem pohnul.

Též mám ověřeno, že značná část jeho fanynů a fanyn, a že jich je, má zrovna tak sklon k umělé laciné pozlátkovitosti. Jestli se urazí kdo se v tom nachází neberu jako svůj problém… Poznal jsem, že umím mít rád i lidi jedoucí v těžkém nereálném umělu a že jim též držím palce a přeji co nejlaskavější probrání se do pravější reality. Nerozumím si sice s nimi a ani to po nich nechci, dokud chtějí jen měnit něco vně. Se zájmem sleduji, že lidé, s kterými si rozumím, staví na obdobných hodnotách těm mým, které pojali nejen na pódiích či jiných líbezných natřásačkách, ale i v tichu svého pokojíku za své. Tímto svým doplněním vyjadřuji souznící sympatie k textu tohoto sdíleného příspěvku, “Odpověď obyčejné ženy zpěvákovi Tomáši Klusovi”.

Péťa ?

Odpověď obyčejné ženy zpěvákovi Tomáši Klusovi
Kdo jsou ti voliči Zemana, ptá se nějaký Klus – jsme lidé, Klusi! Odpověď obyčejné ženy, co celý život pracovala a psala o tom, jak by mělo být a co je podle ní špatně. Pane Klusi, to, že jste veřejně známá osobnost neznamená, že se nás můžete ptát takhle arogantním způsobem. Uvědomte si laskavě, že nebýt nás, nejste nic a nikdo. Píšete o tom, že byste rád hovořil s lidmi, co volí Zemana, ale žádného neznáte. Vaše škoda, protože Zemana volí obyčejní lidé, co živí celou tu vaši kavárnu, všechny komedianty, politiky a nemakačenky. To je ale novina, co? To jste nevěděl? Vy máte lidi bavit, těšit je v jejich dobré i špatné náladě a nesrat je pitomostmi typu, neznám voliče Zemana. Z toho vyplývá jen jedno. Neznáte ani svoje posluchače. Tak mi řekněte, pro koho vlastně zpíváte a hrajete? Pro nás asi ne a já doufám, že obyčejní lidé vám to dají pořádně sežrat, protože bez našich peněz si nevyděláte ani na slanou vodu. Taková je pravda. Ptáte se jako pravý kavárník na to, jestli jsme všichni, i se Zemanem, napojeni na Rusko. I kdyby, tak po tom vám nic není, ale přesto odpovím. Napojen není nikdo z obyčejných lidí, ale jedno je pravda. Nebojíme se Ruska, ale USA a EU. To je pro vás asi novinka, že? Už jste viděl, kolik má USA základen po celém světě a kolik jich má Rusko? Doporučuji doplnit znalosti a potom nebudete žvanit hlouposti a zesměšňovat se před svými posluchači. Nikdo z obyčejných lidí nikdy nebude stát při někom, kdo vítá ekonomické migranty, protože nic jiného ti mladí lidé nejsou. Nikdo z obyčejných lidí nikdy nebude stát při někom, kdo vítá ekonomické migranty, protože muslimové nikdy nepřijmou naše zvyky ani naši víru. Nikdo z obyčejných lidí nikdy nebude stát při někom, kdo vítá ekonomické migranty, pro které jsou ženy jen vagíny na rození dětí a pak si s nimi mohou dělat, co chtějí. Nikdo z obyčejných lidí nikdy nebude stát při někom, kdo vítá ekonomické migranty, co znásilňují, týrají a zabíjejí zvířata jen pro vlastní krvavé potěšení. Nikdo z obyčejných lidí nikdy nebude stát při někom, KDO NERESPEKTUJE VŮLI VĚTŠINY NÁRODA. Tak už víte, proč volíme Zemana a nemáme rádi kavárnu? Pokud ne, nejste moc inteligentní a tak raději už nic neříkejte!

P.S. 

Péťovy kuplety I.x 4
Líbezničky

Rozmazlená frackyně
potřebuje fracka
Na móresy od tchyně
nepomůže facka

Bude dělat dokola
co partnera sráží
Ať už mít ho za vola
či koket se sráči

Tak si hledá troubu co
bude snažně hopsat
Za občasné opuco
přijme život pod psa

Jeho trable z nelásky
zúročí v dramátku
Cíťa, hlavně z přetřasky
s loutkama na drátku

Svou díru cesty hoven
má za něco více
S gestama od královen
v tužbě zlatých klícek

Sadomaso podá se
jako láska pravá
Co se divíš, ocase?
Že to není kráva?

To jsem asi stejný sráč
když tyhlety kravky
potkávám, ..no není zač
ejhle, chyba lávky

..z Péťovy pobuřné poežije…
?

 

Zvýrazněno

Český král sv.Václav – Péťovy Výlevy 25

Když zemí běhají krysy
na zámcích a hradech,
není div, báseň čpí rysy
po kanálních smradech…

Sedmerozvěstné pověsti I.
Český král sv.Václav

Moudrost předků říká jasně
kde se kdo narodí
tam má skládat svoje básně
tam se taky hodí

Když zemí běhají krysy
na zámcích a hradech
též ty verše nesou rysy
po kanálních smradech

Svatý Václav bránil národ
v čele svého vojska
Bez krále jsou správci marod
vpouští vojska trojská

Role krále oseklá je
o pravomoc změny
Vlajka hyen z trosek vlaje
šustí cizí měny

Zaprodanci kropí davům
šťávu zetlých hnojišť
Zlatí se jen pírka pávům
prach z dukátních bojišť

Vyleštím svůj meč aby rez
netupila ostří
Není třeba být vždy vítěz
s pravou osou kostří

Ti co dopouští se zrady
sají krev obětem
Nejsou to jen zámky, hrady
co nám berou dětem

Zvýrazněno

Magický test egocentrismu I.

Test nám dozrál ze své prvotní do první hotové verze, kterou můžeme považovat za základní sadu. Doprovodné video čeká na stočení a aktivní účastníky testu nemine nečekaná odměna s bonusovým žetonem. K vyplnění testu stačí každému odstavci přiřadit bodovou hodnotu pět až jedna, podle toho jak jsme se v tom našli, přičemž pět bodů je nejvíc ?

Test:
I. Pracovní oblast

1. Vše co dělám, dělám na sto procent. A to nejen že se tak prezentuji, ale i ve svém soukromí, kde to nikdo nevidí.

2. Mám to tak jak je v předešlém odstavečku a navíc vím, že v tom čím se zabývám jsem nejlepší v republice. Asi i jinde, ale protože jsem skromný a pokorný, tak mohu se stoprocentní jistotou říct, že jen v Republice.
Ten pocit mi dodává osvěžující jiskry, jak se tak porovnávám s druhými. Kdybych si nemyslel, že jsem nejlepší, něco by mi chybělo a to by bylo tím, že mě ti druzí málo oceňují a nerealizují mne.

3. Občas si i v pracovní době na minutu na dvě zahraju buď na mobilu nějakou relaxační hru nebo se třeba jen tak dívám z okna. Nedělám věci na sto procent, jak po mne pan máňager může podle směrnice vyžadovat a které sám vždy na 100% dodržuje. Dokonalost vidím jinde, však dělám co můžu bez zbytečného šulení jak mi jen daná situace dovoluje. Většinou propracuju víc jak devadesát procent své pracovní doby. Zároveň, když je třeba, jsem ochotný dělat věci navíc a to i v případě, když se to nikdo nedozví.

4. Jsem v práci, kde to většina kolegů připomínající posmívané státní úředníky šulí a ač toužím zabít nudu účelnou prací, nenacházím možnost, co tvořit. Tedy se aspoň učím psát všemi deseti nebo dělám jinou činnost, která je prospěšná nejen mně, i když nesouvisí s prací, kam ze známosti chodím ale kde nyní po pečlivém zvážení nevidím možnost co ve své pracovní oblasti vyplodit.

5. Pokud dělám poradenskou činnost, ale třeba i jinou, tak já už se nepotřebuji řídit tím co radím, já už vše co jsem měl zvládl, teď už je na druhých ať mě uctívají, realizují a podporují, což je samozřejmá povinost těch nevděčnejch idiotů. Pak mě možná jednou ve věčnosti doženou, aspoň na chabý dohled. Pokud ti co za mnou chodí nedělají co jim říkám, špatně skončí a v lepčím případě je čeká peklo. V tom horším budou nuceni ke mně stále znovu chodit pro rady a plnit je na sto procent a platit za produkty, jejichž jsem úspěšným dealerem v jejich užívání na sto procent zrovna tak.

II. Oblast stravování

1. Jím jen zdravé věci a žádné maso, protože nejím mrtvoly. Chudák vajíčko, který bych sezob. Nikdy nedělám vyjímky a jsou vražední sobci, kteří to mají jinak. Problém masožroutství nevidím v tom, jak jsou zvířata chována a porážena, ale v tom, že se jí maso, tedy že se jí mrtvoly.

2. Mám to jako předešlé a ještě si k tomu s chutí hulnu travku a nemusím už na sobě nic opravovat.

3. Jím převážně zdravě, ale čas od času se s chutí naperu vepřovejma žebrama a s gustem to zapiju pěkně vychlazeným pivkem. Kdo nejí maso, tak pokud z něj necítím zášť a fanatismus, nijak mi nevadí, je to jeho věc.

4. Snažím se jíst podle toho, jak okolnosti umožňují. Když jdu tvrdě makat, dám si maso nebo aspoň něco hodně výživného. Když marodím, tak pro uzdravení držím třeba i půst nebo prostě nějaký čas jím jak vegan, i kdyby to mělo být několik týdnů. Potom se vracím zase k jídelníčku všežravce, podle okolností.

5. Nejím a nepiju, žiju jen z vesmíru, v kterém jsem se rozplynul a stal se bohem. Občas si dávám na nohy závaží, aby mě neodfoukl vítr a mí přátelé jsou už jen též bozi, ale nižších kategorií než jsem já, stvořitel.

III. Oblast partnerských vztahů

1. Jsem žádaný partner, který je na tom tak, že s jeho úrovní se mu skoro nikdo k partnerství nehlásí, nebo jen odpad. Je těžké milovat zraněného člověka, který se ze svých zranění pracně poskládal, to dokážou jen ti nejlepší.

2. Mám to jako v předešlém bodu s tím, že když někomu dám šanci, tak je opravdová. A když přihopsá a něco mi z něj kápne či momentálně zaplácne mou nespokojenost se sebou sama, dám ji klidně znovu a znovu, tak velkorysý jsem člověk, který se jako jediný z těch nejtěžších zranění tak skvěle poskládal v to, čím je teď. A jen pro druhé, v jejich zájmu.

3. Pořád mám v partnerství co řešit, i když se občas najdou upřímní ale i neupřímní lichotníci, co mi říkají, jak jsem na tom skvěle a co jsem si toho prožil. Když se mi děje příkoří nebo se mi něco nelíbí, hledám v prvním kroku jak to upravit u sebe a potom, cítím-li to tak, se z toho snažím vyvést i partnera ale i kamarády u kterých vytuším, že na sobě chtějí makat.

4. V partnerství momentálně nejsem a když nějaká kamarádka projeví zájem, v případě že je mezi náma láska, stát se může cokoliv. Tedy, pokud je to opět v lásce. Zkoumám, jak lásku nezradit pravidlem, a to i v případě, když by to bylo pravidlo hlásající věrnost, protože jsem poznal, že věrnost k partnerství určitě patří, ale že z chvilkového letmého pohlazení, které nenechám přerůst v erotickou vášeň se věšet nemusím. Příliš nemluvím o tom, jak jsem věrný a jak hluboce miluju, raděj to neříkám pokud možno vůbec, kladu důraz na to tak žít.

5. Já už partnerství nepotřebuji. Mám svého duchovního partnera, je jedno zda je to můj nevlastní otec či matka, hlavně když nás baví mentální šukání, které nemusí být jen mentální a sladce se nám jízlivě jeduje, jak jsou ti druzí trapní a nemožní.


IV. Oblast volby politiky

1. V první řadě jde o to, jak politik vypadá, jak je příjemný a zda mluví slušně, a aby se blýskal na veřejnosti. To je hlavní a zásadní kritérium mé volby politického zástupce, ať už starosty, poslance, ministra, senátora či prezidenta.

2. Mám to jako v bodu jedna a navíc hledím na to, co mi servírují masová média. To je vždy věrohodné, od toho přece média jsou, ta by si nedovolila jen tak lhát a manipulovat. Pokud nějaká alternativní pidi studia vysílají zpochybňující informace o mém nablýskaném reprezentantu, nejlépe mohutně otitulovaném, nebo o jiném mém favoritu, co je naopak čmoudotravně a poutákově jiskrný odvázanec z řad bukanýrů, myslím si jako každá osobitá bytost své, už více ty plevomluvné nenávistné servery, které mi tak skvěle doporučuje nesledovat homosexuální pornoherec s jasným zrakem s marketingově pojmenovanou neziskovkou (zastávající bez pochyb na stoprocent ty pravé hodnoty) nesleduji a dále patří celá má pozornost opravdově, odhodlaně a třeba i s duší jen doporučením té duhové neziskovky a po dlouhá desetiletí osvědčeným hlavním médiím.

3. Slovům a tomu jak kdo působí navenek nevěřím primárně, beru to jen jako doplněk. O kandidátech si zjišťuju informace z vícero stran a poté používám svou intuici. Někdo to nazývá hlas srdce, dokonce i ten, který tento termín “vnímání srdcem” přiřazuje prokrvujícímu se a nabíhajícímu podbřišku, jehož spouštěčem často bývá nasvícený alobal. Mám to trochu jinak.

4. Když mi dají na výběr zda volit sladkého zářivce, který mluví jako orepráčkovaný Hurvínek po výplachu z mocichtivé tužby oproti kandidátu, jehož vyjadřování a vybočování z očkovaných vzorců je rádo označováno jako těžce až smrtelně nepřijatelné záminkované tím, že jsou od něj občas slyšet buranovité, sprosté a lidové projevy, tak volím kandidáta který je svůj, hájí ryzí hodnoty v podobě svých příslibů nejen před volbama a i v případě že to je na jeho úkor. Ať je to buran sebevětší a ať třeba mluví sprostě polovinu svých projevů, důležitější hodnotou pro volbu je mi ryzejší charakter, za jehož hlavní ukazatel rozhodně nepovažuju chování v rámci doktrín pánů špačků, kosů, supů a dalších natřasbrčných ptáčků s křídly zdobenými blesklým řetězem vzácného kovu…

5. Volit nechodím, protože to v tomto zkorumpovaném systému, v kterém se na rozdíl ode mne všichni povyšují, kradou a lžou nemá žádný smysl.

V. Oblast osobitosti a jedinečnosti

1. Osobitý jsem tak, že jsem osobitější než někdo jiný, buď kamarádi ale i třeba nějaká obdivovaná celebrita. Rozhodně víc než lidé kolem, ti blbečci, kteří vůbec nemaj páru o tom co to je být osobitý, tak jak já. To porovnání je tam důležité, i když to nechce nikdo z neprozřelých kolem uznat, ale já to vím. Mám své rozjezdové vzory, které jsem překonal. Umím jim vyjádřit uznání, jak skvěle mě inspirovali a naoko ve vší pokoře tvrdit že to co oni bych nikdy nedokázal, já jsem však v tom co předvedli ten nejlepší. To vím obvykle už jasně dopředu, aniž bych zkusil to co oni dělají.

2. Mám to jako v bodu jedna s tím, že když opakuji hlášky z filmů, seriálů či jiných estrád, dodávám tomu teprve to pravé, to nejvydatnější. Můj úděl je zůstat skrytý a nedoceněn, vím to, lidé jsou hrozně tupí, zvláště ti u mne. Jednou mi nějaký terapeut řekl, že ty kolem sebe terorizuju, ale to bylo zase jen nějaké vypláchlé pako. Jsem obětí těch kolem sebe, kteří mě nerealizují a neopěvují, protože jsou tak tupí, že mou nejskvostnější osobitost nevidí. Navíc jsou strašně nevděční za to, jak skvělou bytost ve mně mají. Improvizaci a spontánnost, v které jsem mistr, si předem zkouším před zrcadlem, poté co jsem si své překonané vzory několikrát přehrál ze záznamu. K předvedení toho ostatním se obvykle pak nedostanu, protože mi kladou odpor a přece s tím nebudu já sám někam chodit a někde to prezentovat, dokud by si pro mne nepřijeli s vavříny a zlatou medailí.

3. Osobitost vidím v neustálém radostném objevování sebe sama, svého skutečného já, které je proces a je výčtem zásluh nepodchytitelné. Ostatní jsou schopni vidět osobitost mou či někoho jiného jen do té hloubky, kterou podstoupili u sebe sama. Lidé, kteří se dostali centimetr pod povrch neuvidí kilometry jinde, to je logický. Však dívám se na ně jako na své bratry a sestry, kteří jsou na cestě, pokud si vyloženě nezvolí zůstat stát a hrát si na nejvyšší z pozice nějakého dosáhlého drnu, který si povýšili nad Mont Everest.

4. Zda jsem osobitý moc neřeším, objevuju to z čeho mám radost a je mi jedno jestli se to nazve osobitost nebo jinak. Vážněji se porovnávám jen sám se sebou, však pokud za mnou chodí služebníčci, kteří mě porovnávají s jinými a buď mě sráží pod jejich úroveň nebo mě nad ně povyšují, aby mě pak poté co bych jim spolk návnadu mohli opět srážet, v konečném důsledku hlavně pod sebe sama, tak si myslím své, nechám je vyplkat, tou svou nadřazeností stejně jen zakrývají nějakou svou tutlanou malost. S druhými se s gustem porovnávám když to je sranda a je tam minimum vážnosti. Tuším, že i ten nejnenápadnější člověk může mít i s minimem talentů při správném přístupu větší vnitřní štěstí než pozlátkáři, kteří by profanováni hlavně z finančních a mocensko-politických zájmů plnili letnou a užívali si tak svých pět minut slávy, které si občas protahují na minut pět a půl líbivými prezentačními dary na charitu ze svých přecpaných kapes a podobnými aktivitami.

5. Na osobitost nemám čas, protože zachraňuju své hroutící se bližní kolem, ty, kteří mi uvěřili, že to s nimi myslím dobře a kteří fungují jen díky tomu, že je držím na svých bedrech. Cestou z herny nebo z baru či bordelu po uzávěrce si na ně často rád pomyslně a oprávněně plivnu, za to že mě takhle zazdili.

VI. Oblast projevů a vyjádření

1. Je normální, že se člověk navenek pro ty druhé dělá krásnějším a zajímavějším než je potom v soukromí. Alespoň já, který nemám zapotřebí si na něco hrát, to tak mám.

2. Mám to jako v bodu jedna s tím, že pokud mi i do mého soukromí někdo volá nebo mě v něm navštíví a podařilo se mi u něj probudit vzhlížení, jiskrně mu předvádím, jak jsem skvělý. Poté co skončí hovor nebo návštěva tak ještě chvíli saju jeho důvěru a obdiv, než se dostaví tolik známé depky a úzkosti, co na mne házejí mé děti nebo lidé kolem. Jsem pro své nevděčné a blbé děti či partnerku obětavý do krajnosti, na svůj úkor a ony naschvál mé zaprodání se pro ně nedoceňují. To je dobré jakoukoliv ale hlavně líbivou formou takto na veřejnosti prezentovat. Stejně tak v partnerství jsem věrný, co na tom, že se rád ukazuju na pláži či jiných veřejných místech nahý a baví mě to hlavně když pokukují tetky a maminy kolem. Vždyť o nic nejde. Být nahý jen s partnerkou nebo bez publika to není ono…, vyjadřuju tím svou osobnost a stud ani ohled nejsou na místě. Navíc plky že i tělo má mít svá tajemství, pche.. Když je u mých špulů družka která nemá zrovna svlékání na veřejnosti v oblibě, byť má krásnou postavu a trpí mými projevy, o to víc si to užívám, pokud to nedělám za jejími zády. Že si rád zaflirtuju s kamarádkama a pak se v klidu soukromí z toho uspokojím na tom přece není nic špatného, to že mi to s manželkou neklape je její vina. Navíc nevěra není to co se partner nedozví, to je normální, moderní a běžné. Tím spíš když je to v rámci tulících terapií na dvojlůžku, skryté za zamčenými dveřmi a ocertifikované americkým kurzem.. Vždyť to nic není a o nic nejde, jsem moderní a nedělám si žádné předsudky.. Jsem prostě hluboce věrný a milující a to na sto procent.

3. Beru ohledy ale do té míry, kterou mi napovídá můj intuitivní smysl pro situaci s užitím selského rozumu. Rád se zasměju a to i v soukromí, v kterém jsem sám, však zrovna tak ve společnosti, až takový rozdíl co se týká projevů v tom nevidím a nerozlišuji, kromě intimních záležitostí, v tom jsem striktní. Chodím raděj tam, kde je uvolněná atmosvéra bez zbytečných předsudků z lpění na držení kodexu upjatých společenských norem. Pokud mám veřejný deník, kam dávám svá fota, udělám si obvykle dvě tři selfíčka (bez tyče, tu považuju za nastavovaného robertka) z kterých pak jedno vyberu, často hned to první.

4. V podstatně to mám tak nějak jako v předchozím bodu tři s upřesněním, že se svou snahou žít naplno a hledáním hranic to mohu občas i lehce přepísknout, však zrovna tak na veřejnosti jako v soukromí sám se sebou. Z chyb a toho co si o mne řeknou druzí až takový strach nemám, to jak koho hodnotíme je především v první řadě o nás samých. Ten kdo mě chce zavrhnout a otočit se ke mně zády či mě přímo zradit tak to stejně udělá a žádný můj v uvozovkách umírněný projev tomu nezabrání, naopak skuteční přátelé mě pro upřímné bloudění nezavrhnou, i kdyby se na nějaký čas ke mně otočili zády. Což se i u nich může nakonec vyvrbit poznáním, že se neotočili zády ke mně, ale sami k sobě. Vyvíjející se nestagnující lidé na to dříve či později přijdou sami a je-li naše vzájemná láska bezpodmínečná, zase se v ní sejdem.

5. Jsem tak odvázaný a moderně uvědomělý, že místa svých projevů nerozlišuju, klidně se vykálím i před kamerama. Každý se chová tak, aby primárně získal pozornost a je nepodstatné, když je to nechutné nebo že to neodpovídá skutečnosti. Kdo říká že to má jinak je pokrytec.


VII. Oblast záměru

1. To co dělám, myslím jen dobře a to tak, že nejlíp. Že skutečným měřítkem toho jak kdo co myslí je míra přítomnosti vlastní chamtivosti nepotřebuju rozlišovat, já se obětuji pro druhé a tyhle pánbíčkářské kváky mě nezajímají.

2. Nějak se mi chce značně souhlasit s předešlým bodem, co myslíte, že to tak mám? A k ujasnění případných omylů… Vše dělám nejlíp a jsem obětí těch kolem sebe, kteří často končí na práškách nebo na léčení. Lidé kolem mě bývají buď nemocní nebo unavení i přesto, že se pro ně obětuji a na sebe nehledím, tak jsou nevděční. Že svou péčí na druhých parazituju jsou trapné plky mrskačů svého ega, kteří mi závidí mé konání dobra. Já vše myslím jen dobře, třpytně zářím a když se mi ti kolem, ať už děti nebo partner nebo bližní ozvou, že je mé chování dusí, nehraju tu jejich předstírací hru a řeknu jim po pravdě, že nevědomost hříchu nečiní. To protože nevím o tom že bych co dělal sebemíň špatně. Naopak, dělá mi to dobře, takže vše dělám jen a jen dobře. Občas mi též nějaký fanatik nadhodí postřeh, že nevědomost možná není ale že nenaslouchání už hřích je… to je vidět, že už neví coby, že ze své zášti pod těma práškama co bere a z které mě trapně v rámci jeho vlastních sobeckých zájmů obviňuje jen hledá, čím by mi svou zvrácenou myslí ublížil. Asi mu to dělá dobře a zaměňuje svůj parazitismus na mně za lásku, což nechápu jak to tak někdo může mít, z toho by mě normálně piclo a spravedlivě se na druhé vztekám, a to zejména když o tom neví nebo když jsou příliš slabí na obranu vůči mému svatému hněvu…

3. Co činím, dělám v první řadě pro sebe. Už z jednoduchého principu, že má-li pramen přetékat, nejprve je třeba aby naplnil sám sebe, jinak nemá z čeho, přetékat. Aby naplnil sám sebe způsobem, který to nejprve neukradne těm kolem. Své záměry zkoumám, do jaké míry svou snahou pečovat a vést bližní v dosahu, a zda tou péčí o ně jen neutíkám před prací na sobě a zda se za tu péči o ně neschovávám. A jestli skutečně to, k čemu se hlásím navenek, ty hodnoty jako jsou respekt, tolerance, poctivost, úcta, ohledy, fyzická i emoční věrnost k partnerovi zda je dodržuju i když to vypadá že to nikdo nevidí a že mi to tím pádem nemůže nikdo vyčíst.

4. To předešlé zní dobře, mám to tak nějak ale slovy navenek to druhým příliš nevysvětluju a už pokud možno vůbec neopakuju… Učím se prohlubovat přímost a nepředstírat, i když si uchovávám malou neřest i v této oblasti, což se může velmi významně hodit, když přichází někdo s falešnými úmysly a v masce starostlivého laskavce má zájem o mé dobro, přímo lačný zálusk v rouše péče a starosti o mě. Na hrubý pytel hrubá záplata, s tím je třeba počítat. Kde jsou hodnoty pravé bývá zároveň tah hodnot levých. Zaopatřuju se jak je potřeba s tím, že se učím nepřehánět to v nepodstatných oblastech, například že odstranění tří smítek z rohu pokoje a přeleštění oken nemá přednost před vážnou zdravotní krizí partnera či jeho současnou těžkou situací například v podobě úmrtí někoho blízkého či ztráta zaměstnání. Dobře tuším, že to co chci udělat pro druhé, je potřeba abych měl nejdříve zažito v péči o sebe, jinak bych snadno sklouzl k laciné parazitující péči o druhé, která by potom vypadala třeba tak, že bych s lahváčem v ruce za sledování amerického seriálu v TV vztekle okřikoval děti co jak mají dělat a na jejich dotaz proč to sám nedělám bych odpovídal že to je proto, že na mně už nezáleží ale na nich ano.

5. Co jsem čet v předešlých bodech stejně jako vše ostatní mám dávno zmáknuto a nemám už zapotřebí o tom nijak uvažovat, to jsou jenom chytré řečičky těch, co se na sebe snaží upoutat pozornost. Kdyby moje děti, jak je místy popsáno výše, takhle reptali vůči svému živiteli, jen by dělali ostudu a ukazovali by jací to jsou parchanti nevděční, co si neumí vážit starostlivého a pečujícího rodiče… Domluvil bych se pak s jejich lékařem, který tím jak se k němu na ně chodím ptát vidí s těmi okolo jak moc mi na dětech záleží, na zvýšení dávky neuroleptických léků pro ně.

. . .

Děkuji přátelé za dosavadní ohlasy

Náš Péťa

 

 

Zvýrazněno

Synonymická – Péťův Příslok k písni K.Kryla

Časy, ty jsou možná jiný..
štěnice jsou stejný.
Práskač neřeší své viny,
cit má balen lejny…

Další dvě sloky k písni Karla Kryla – Synonymická
časově navazující a od Péťi

Armáda v poutech, sem tam blýskne latex
Transparent lační – Děti k adopci!
[: Úchylný perverz, co myslí jen na sex
nebo na úchylky jiní hrdobci :]
Do tisku o tom píšu zprávičky
a dávám tipy co je pravé
lžičinku leštím si u kávičky
anebo po kávě nad Bravem

Armáda ctností, samí džentlmeni
jsme sami sabou, za zlatou skývu
[: Pohlavím muž, s piercingem na vemeni
to co o vás zjistím, dám do archivu :]
Dohlížím ať pro všechny migranty
je ajFoun a značkové boty
užívám k tomu daně i granty
když loutkovodů hraju noty

Zvýrazněno

Péťův situační úplk I. 3 – Návštěvníci…

Nevidím problém v tom, mít jakoukoliv vlastnost, vidím problém v tom, když je nevhodně vyjádřena.

Návštěvníci…

Opět, tentokráte sem na svou Zeď Jářků Jedince umísťuji pár psaných slov, a přestože opakovaně zmiňuji, že se slovům (zvláště těm psaným) často dává přílišná váha a vážnost, rád je používám a rád si s nimi hraji. Nyní je použiji k tomu, ať se stanou pomůckou či berličkou těm, co u mne hledají inspiraci a obohacení, které je s touto upřímnou snahou vždy oboustranné. V něčem se budu opakovat, rád a vědomě, abych danou tématiku ještě více upřesnil.

Nemá smysl příliš vysvětlovat a obhajovat své záměry, tedy má ale přitom nebývá účelné doufat, že se někde vně než u sebe něco změní, a to zejména proto, že ti, kteří mají převážně čistý zrak tak i přesto že se často ptají (protože falešné domněnky můžou hrozit i těm nejprozřelejším), těm příliš vysvětlovat nemusím. A naopak těm, co mají jasno takové, v kterém nevidí skutečnost a jen vlastní iluzi a nic jiného ve svém zamrzlém a zkostnatělém stavu vidět neumí nebo hůře nechtějí, těm nic nevysvětlím, ani kdybych na své straně měl ta nejlepší detektivní oddělení s nejvěrohodnějšími důkazy, hovořící v prospěch mého vyjádření. Přesto se do toho pustím, protože mě to baví a těší.

Místa, kde prezentuji, jsou co vím dobrovolná (přinejmenším zde na Jedinec.cz) a týkají se mého prostoru, jehož návštěva a shlédnutí je na svobodné vůli a rozhodnutí každého návštěvníka čtenáře jukače. Dost dobře nerozumím těm, kteří mi sem chodí za účelem najít na mně chyby a na jejich základě se utvrzovat ve svém pohledu na mne, v kterém jsem něco blízkého magora a idiota, pokud se v jejich pohledu na mne příliš nezkrášluji. Může být, já se nevzdávám ani této části své bytosti, dokud vnímám, že by to ohrozilo mou celistvost. Tito návštěvníci mají rozdílnou míru škodlivosti, tím jak jsme každý jiný, ale v konečném důsledku si principem bývají velmi podobní. Nasávají skrze chyby druhých, lépe těch otevřených a jdoucích s kůží na trh. K těm mi vyjádření zatím stačí, už takhle se těší za své snahy usát a přikrást značné míze. Tyto zbytosti jsou buď tiché, nebo když se projevují tak nejprve oceňují za účelem získání mé důvěry aby mě poté zkoušeli buď osedlat a vést svým žádaným směrem nebo jinak zneužít. Jsou mi školou osobitosti. Tuto snahu mohou vyvíjet i mí přátelé, kteří mě opravdu a upřímně milují, od nich a s tímto přístupem je škola osobitosti obzvláště účinná.

Dále mě tu v podobě mých příspěvků a vyjádření navštěvují spřízněnci, kteří se sice z různých důvodů nijak nevyjadřují, a i když nic navenek nepronesou, těším se jejich tiché podpoře. Děkuji, opět doufám a věřím, že to je vzájemné.

No a moc víc možností už nezbývá, dále tu mám spřízněnce, kteří mě tiše podporují a zároveň se přínosně vyjadřují v můj prospěch. Neméně děkuji s opakovaným důrazem na vzájemnost.

A teď už zas k mým záměrům proč a co ze svých vyjádření zde zveřejňuju. Předně, mé skutečné záměry vysvětlovat a obhajovat nehodlám, proč, to jsem naťukl výše. Sdělím tu jen, jak je možno a jaký je můj tip, jak mé a nejen mé příspěvky tu přijímat a co si z toho odnášet.

Znám spoustu lidí, kteří mají velmi příjemné až sladké vystupování, a přitom ostatním blijí do duší. Když je rozpoznám a vytuším nadřazený parazitující stav, v kterém nehodlají nic na sobě měnit, nemívám jiný důvod než je nechat být a jít si dál za svým. Kdo si totéž myslíte o mně, proč sem ke mně chodíte a co u mne hledáte?

Dále znám mně milejší skupinu lidí, kteří se vyjadřují i sprostě a ve své sprostotě často dost vtipně, rozhodně nepříliš často zbytečně vážně. A i když ten humor je hodně hořký a černý, pořád jsou v lásce. Navenek se mohou zdát obhroublí a nepříjemní, ale v nitru mají světlo, které si střeží a o které pečují. Vítejte.

Vyjadřuji se o vlastnostech, nebo lépe řečeno o vyjádření vlastností a nejsem si vědom toho, že bych cíleně urážel konkrétní lidi. Vyjadřuji se o projevech jak mužů, tak žen. Jelikož jsem muž a partnerství hledám u žen (natolik jsem v dnešní době zvrácený), tedy v oblasti partnerství tím pádem píšu častěji o ženských projevech, ale zrovna tak když se o partnerství nejedná tak popisuji svou zkušenost s vyjádřením mužů. Jaký mám vztah k ženám ví ty ženy, které jsem si připustil a s kterými se v lásce vzájemně podporujeme.

Nevidím problém v tom, mít jakoukoliv vlastnost, vidím problém v tom, když je nevhodně vyjádřena.

A když jsem zmínil že mi nejde o to srážet konkrétní lidi, spíše zpochybnit škodící projevy, často masově poklonkované a uznávané, upřesním že uvedu-li ve svých projevech konkrétní bytosti, jsou to buď politici nebo celebrity, jejichž vliv na společnost pro jejich nějaký druh zaprodanosti považuji za zvláště škodlivý a k němuž nechci zůstat lhostejný, protože může ubližovat nejen mně, ale i mým blízkým. Jim však, jako bytostem, přeji též úspěch k zdravému probuzení plodného života, to je v různé míře potřeba nám všem a škodičům obzvláště. Když nepomáhá laskavá forma, volím způsoby, které na zamrzlost a zkostnatělost mají o něco větší šanci.

Ptát se mě můžete veřejně i osobně. U svých přátel tedy mohu pozorovat, kdo má zájem a kdo se zdá že raděj volí svou vlastní představu o mne, která se mnou nemusí vůbec souviset a raději mě nekontaktuje, protože by to tu představu mohlo ohrozit a tím pádem vyvolat potřebu měnit něco, co není zájem měnit.

Přeji nám všem úspěch a speciální ocenění nejen žetonem těm, kteří jsme to nejlépe s trochou selského rozumu dočetli do tohoto místa a hodláme v tom pokračovat.

Náš Péťa 

Zvýrazněno

Přelezl jsem plot – příslok

S kravatou z jarmarku
jsem do saka se navlék,
trochu to škrtilo..
jak tíha samoty…

Péťovo doplnění písničky J.Nohavici
Přelezl jsem plot

V loňské Annonci
jsem si našel inzerát
Dealer košilí
to není žádný šprým

Kdo kývne – Ano, chci!
A jistěže tuze rád!
Směle posílí
náš dynamický tým

Na vstupní pohovor
jsem přišel trochu dříve
Než řekli Hotovo
graf vykreslili křivě

Teď čekám odpověď
a vlastně nechci uspět
sám v tlupě někde úpět
s přáním ať zas je už pět

. . .

S kravatou z jarmarku
jsem do saka se navlék
trochu to škrtilo
jak tíha samoty

Omastek na párku
se bleštil jako šavle
V prádelně stál kilo
program na kalhoty

Už nechci košili
a teplo hlavně krbu
či mulťák do žíly
po kterém se jen drbu

Teď píšu příběhy
Sám z listí chytám noty
balené do něhy
s chutí, i přes soboty

Zvýrazněno

Péťova žížová cesta – Dědkovice ®

Po šplouchánku třetím řeším,
ani krapet nervózní..
Jestli už tím čtvrtým zhřeším..
Slast soustavou nervů zní…

Péťovy zakázky II.x 7
Rošťácká óda na Dědkovici

Tušena je správná vlna 
už se blíží to pravé 
Dědkovice když je plná 
prvně provolám Avé

Podruhé zavolám sláva
hned po prvním panáčku
Nezbourám se jako kráva
neztřískám se na sračku

Druhý čochtan cestu klestí
nejen kudy jsem se bál
Nacházím zpět svoje štěstí
ať kdo chtěl mě poyebal

Po šplouchánku třetím řeším
ani krapet nervózní
Jestli už tím čtvrtým zhřeším..
Slast soustavou nervů zní

Pátý frťan boří hráze
snad nenajdu číslo tvý
jinak bych roušen v obraze
volal Frodu Pytlovi

Při náprstku tuším šestém
bystří se vhled mým očím
Rozpoznám i sklon k neřestem
ráno jak se otočím

Vedle sebe vidím tebe
ty má malá opičko
Sedmá runda nezazebe
když necmrndnu si tričko

Netrápím se bábou více
Teď mě hřeje Dědkovice!

..sága nesourodě se milujícího škvarku Dědka Sosana a Babky Chlívandy… (Jedinec.cz ?.?.?)

Zvýrazněno

Ranní hygiena, zvláště ta 27.7.2018

Na úrodné půdě,
ruce si neodře..
kdo se křivil rudě,
šišatí teď modře…

Modří, ti už vědí,
směr na kosočtverec..
vhodné odpovědi,
metou pod koberec…

Péťovo doplnění písničky J.Nohavici
Ranní hygiena

Na úrodné půdě
ruce si neodře
kdo se křivil rudě
šišatí teď modře

Modří, ti už vědí…
směr na kosočtverec
vhodné odpovědi
metou pod koberec

Znalí sázeči pout
jeden jako druhý
mají zájem nehnout
s rostoucími dluhy

Mají za ušima
my né na kalhoty
to je nezajímá
prosazují kvóty…

Zvýrazněno

Sosín Assassin I.1+1 – Kérku na vevérku

Kdo se skrývá v raním
šeru, koho raním
výstřelem..
Slyšet je, co.., kváky?
Nebo zpěvné ptáky?
Zbystřele…

Kdo se skrývá v raním
šeru, koho raním
výstřelem..
Slyšet je, co.., kváky?
Nebo zpěvné ptáky?
Zbystřele…

Teď jsem trochu předběh
v té rodové kletbě
toť sága
která bere spánek
jako listy stránek
od mága…

Tedy zpět k počátku
jen co urvu zátku
z lahvičky
Proti zvratu v ději
jsou i čaroději
maličký…

Zvýrazněno

Sosín Assassin I., Kdo za to může

Neovládáš laser?
Fakt, nebo jen náser?
Tož si to
v návodu čti rychle,
vždyť to není bichle..
kopyto…

Kdo za to jen může
když se stane z muže
mužena..
Než pro milou růže
je v solárku kůže
mučena…

Neovládáš laser?
Fakt, nebo jen náser?
Tož si to
v návodu čti rychle
vždyť to není bichle
kopyto

Jsou tam jen dva stavy
v intenzitě šťávy
lejzrový
A než to napražíš
nemiř to na Paříž
bez Novy

Zvýrazněno

Péťovy Výlevy 23 – Vybarvení z Vylarvení

Dámy s lacinou kupletou,
zas smyčky na krk upletou
zářivé…
Vyjmenují své nároky,
lichváře přizvou na boky..
tak křivé…

Čím to, že pán, ten ve fraku
z přebytku nedá žebráku
ani cent
Jen když se burza otřása
scvrkává se mu klobása
v panice

Dámy s lacinou kupletou
zas smyčky na krk upletou
zářivé
Vyjmenují své nároky
lichváře přizvou na boky
tak křivé

Ne nehaž synku kamenem
nehlaď bez rosy plamenem
na hrázi
Popiš jen jejich móresy…
V přeludu klusné noblesy
narazí

Zvýrazněno

Zámek Horní Libchava

Přijel jsem sice k závěru Šermířského dne, atrakcemi prošpikovaného s bohatým programem nejen pro děti, ale stihl jsem si vše dostatečně prohlédnout a ještě se zúčastnit toho dne poslední prohlídky, kde jsem krom toho že jsem stále něco fotil i žasl pojetím.

Na doporučení jsem navštívil zámek Horní Libchava u České Lípy. O zámcích, podobně jako o hradech a zejména kostelech je známo  a šušká se, že jsou stavěny na místech s příznivou až léčivou energií. To tak může být, spousta lidí se na těchto místech cítí obzvláště dobře. Mně se to na tomto provozovateli a panem majitelem netradičně pojatém zámku stalo též, a to dost zřetelně.

Pokud jsem před a při příjezdu měl nějaká očekávání, tak jen ta, že mě čeká prohlídka jednoho z mnoha zámků, kterých jsem už podstoupil dobré desítky či sta. A byl jsem mile překvapen.

Přijel jsem sice k závěru Šermířského dne, atrakcemi prošpikovaného s bohatým programem nejen pro děti, ale stihl jsem si vše dostatečně prohlédnout a ještě se zúčastnit toho dne poslední prohlídky, kde jsem krom toho že jsem stále něco fotil i žasl pojetím. Celá prohlídka totiž byla sehrána jako pohádka s působivým a spontánním projevem herců v krásných dobových kostýmech. Napjatě jsem sledoval děj, protože pohádky jako veškeré živé příběhy mám sám moc rád, i se pokouším o vlastní tvorbu v této oblasti, a přitom jsem hojně fotil. Mobilem sice jen, ale pro představu to stačí. Tedy se s námi o ta fota rád podělím, zde prosím…

« z 2 »

Zvýrazněno

Péťova Jízda I.5 – Vzteklá z Pekla

? . ? . ?
I přes dobrovolné bdění noc nás nasytila,
v tom horku jsme vypotili víc jak dvě tři kila..
Za stěnou si dováděl pár černochů,
byli hluční že to byl oser trochu..
Usnout v potu nahej chcípám, tys však mě přikryla…

Hned ráno jsme místo sprchy skončili v rybníce
byl hustej jako polívka, stála by v něm lžíce
Tak zas přece hodila se koupelna
ale v řece býváš více kouzelná
recepční si dole chrchlá jako za mrtvice

I přes dobrovolné bdění noc nás nasytila
v tom horku jsme vypotili víc jak dvě tři kila
Za stěnou si dováděl pár černochů
byli hluční že to byl oser trochu
Usnout v potu nahej chcípám, tys však mě přikryla

Bába se tvářila jako když se zlomí šifra
někdy si na jiskru zavzpomíná i z hlubin vrak
recepce byla zřejmě hned pod náma
můj svět v noci končil tvýma nohama
jehla když vnoří niť, šije – rázem je sešit frak

Zvýrazněno

10 tipů pro pravé vztahy krapet “zvenčí”…

?.?.?

To, o čem si často myslíme že je láska ?.?.?, zvlášť když to ještě máme potřebu pro vlastní utvrzení prezentovat ostatním, v podobě zulíbaných fotek se selfie tyčemi z dovolené či jiná plesání, tak jsou často jen obyčejná SM pouta. Kdo bychom chtěli víc, doporučuji toto video, je plné z mého pohledu pravých inspirací… (pro některé jiné levých, připouštím)
Ještě si neodpustím něco k upřesnění..
Nenašel jsem snad nic v tomto “cizím” projevu, co bych měl potřebu říct jinak, a to dokonce ani sám sobě. Mému slovníku je to srozumitelné, a to hodně. A umím si i představit, že pokud bych si přednostně nechal mozek propláchnout dojícími seriály či se s prostitutkami vyslzel na klusovitých fesťácích nebo upřednostnil PC klikanici s množícími se čtverečky, které jsou zdarma a “jen” za úbytek mozkových buněk, a to přece nebolí jako láska může, že bych pak o toto nestál a nechápal to. A i Vrahoš by pak mohl získat můj hlas ve volbách.

Ne, fakt mi nevadí, když si mí přátelé nevezmou můj tip k srdci a na podobná videa se vykvajznou a půjdou raděj dělat něco, z čeho jsem si v předešlé větě dělal srandu. (Všimněme si, že si nedělám srandu z konkrétních lidí, jen z tragického chování…) Pokud se na to zeptám, na což mám jako kamarád právo, ve všech vztazích se má otevřeně komunikovat, ocením pravdivou odpověď, kterou může být i mlčení. Vadilo by mi, kdyby mi říkali, že nemají čas, a přitom spěchali k televizi, protože Leonardo se právě na pokraji osmistého dílu rozvádí.

Když mi řeknou, že mají čas, ale na něco jiného, v pohodě, a v našem přátelství to nemusí zanechat žádný stín. Je to jejich volba jejich vlastního života a jejich vlastních priorit. Jen by se potom neměli divit, že se jim neozývám tak často, když oni se mi neozývají vůbec pro své jiné priority.

Zvýrazněno

Péťova Jízda I.4 – Sháním před svítáním

Na cestu se nedá dívat v celé její dýlce
Dáme pauzu, už se vidím s Tebou v hezký chvilce
S úsměvem však grogy, spíš mi v náručí
Trpělivost, té mě to snad naučí
Tak se zase v nočním čase zanořím v postýlce

Rád mám hru bez kliček když jsou necinknutý listy
Tak to je když olej má ten správnej skluz pro písty
Lahodně nám zní předení čtyřválce
Tišší saďourova řvaní ve válce
Pro výmolek káře spodek jiskry vykřís místy

Na cestu se nedá dívat v celé její dýlce
Dáme pauzu, už se vidím s Tebou v hezký chvilce
S úsměvem však grogy, spíš mi v náručí
Trpělivost, té mě to snad naučí
Tak se zase v nočním čase zanořím v postýlce

Hele motel, jmenuje se zvláštně “Šťastná Lucka”
Za ním menší rybník a je nalípnutej u skal
Na recepci dřepí vyschlá stařena
že Tě nesu čučí jako spařená
Zapálí si Danhilku a za chvilku zas kucká

Zvýrazněno

(M.I.R.) – Magický Indikátor Randíčka @}-c–

☝ ? ? ? ?
Kdo nemá rád překvapení
po randění hnedka pění..
Bez dalšího zákucku
smí použít pomůcku…

Srdce
Magický Indikátor Randíčka @}-c–
zkráceně
M.I.R.
ještě zkráceněji
MIR
…i s Tebou, bratře či sestro v akci.

Tedy… jedná se o vzácnou pomůcku prvního rande a prvního reálného setkání známosti ze seznamky.

 Tato kouzelná vymoženost funguje jednoduše, jak už to u geniálních počinů všeho druhu bývá… Prostě si stačí hodit šestihodnotnou kostičkou a podle výsledku (nejlépe prvního hodu) se dá načíst a vymeditovat, co asi na novém randíčku bude přibližně čekat. Text, který číslo hodu provází, je pouhou inspirací, zásadnější je, co při něm napadne, to je s velikou pravděpodobností reálno… a provází-li to humor v lásce, byť černý, pravda je blízko! Však pozor! Čím blíže pravdě, tím se úměrně až násobně může zvyšovat intenzita divení! Šťastnou vrhovou ruku…

A protože dámy mají přednost, začneme jimi, tzn. jejich vrhem… Milé dámy, hoďte si před prvním randíčkem kostkou a zde si můžete načíst inspirující nápovědu k možnému průběhu…

Dámy, padne-li..
1 2 3 4 5 6

Páni, vrženo…
1 2 3 4 5 6

Výsledky vrhu ženy (text pod odkazem videa)


Vrh č.1: Humořík vodvázankový

Tento na pohled velmi upoutavý mužík Tě může hned zkraje imponovat tím, že se líbí Tvé kamarádce. Tento mistr improvizace umí spoustu parádních kousků, pečlivě nacvičených při opakovaném sledování seriálu Cirkus Vojeďto či repríz úsměvníku Hele Tele. Zprvu pukáš smíchy (skoro víc než když jsi kdysi od taťky k Vánocům dostala pískací gumové lejno), zakrýváš si zdvořile smějící se ústa rukama, aby nebylo vidět rostoucí pocit oloupaného citronu v ústech. To když zjistíš, že jeho projevy značně závisí na Tvé pozitivní tleskající odezvě. Potom si můžeš zvolit, zda svým ochočeným šášou bavit kamarádky či další ctitele, nebo jestli v klidu popřemýšlíš o svých hodnotách a o tom, co skutečně chceš a o kompromisech.

ZPĚT

Vrh č.2: Delon zkoušítovec

Tento idol má v seznamkovém profilu uvedenu výšku kolem dvou metrů a štíhlost v pase jako Edith Piaf po odoperování spodních žeber. Jsi z toho tak nadšená, že ho na schůzce v příšeří obejmeš dříve, než si ho prohlédneš. Přitom Ti může přijít po chvíli nasávajícího štěstí podivné, proč se jeho nos nachází mezi Tvými ňadry, přestože oba napjatě stojíte (doufejme že jen oba), když víš že Ty máš podpatky a i s nimi Ti do dvou metrů schází víc jak dvě desítky cenťáků. Tedy si ho prohlédneš trochu více ve světle lampy a zjistíš, že výšku si měřil v pase. Probereš se v kavárně na toaletě u mramorového umyvadla a okénkem do sálu vidíš, jak na Tebe u stolku z ebenového dřeva čeká a jak na číšníkův dotaz kdo bude platit ukazuje na Tvou prázdnou židli a vzápětí si mne ruce. Namaluješ si řasenkou vousy, oblečení si přesvlečeš naruby, z podprsenky si uděláš ušanku a zmizíš zadním východem.

ZPĚT

Vrh č.3: Ezoterda korálkovec

Tento okouzlující mladík nezapře své šamanské sklony už svým oděvením. Když přicházíš na první schůzku s ním, trošku přimhouříš oči a při pohledu vnitřním zrakem spatříš stokrát přemlácenou slámu, plněnou čmoudem vodních dýmek s himalájskými esencemi, vyráběnými v Albánii. Tyto esence dodávající té jízdě správný hukot (nejen v úlu) mají přísadu neprodaných vzácných kosmetických produktů a doplňků stravy, vyvinutých převratným objevem kultivace lejna měsíčního prvoka provázející zázračná uzdravení v podobě odeznělého rozumu. Trošku coby ateistka díky traumatům z dětství zapřemýšlíš, zda ohledně spirituality nebudeš dále využívat raděj služeb místního kněze v důchodu, neustále hrozícího peklem. Pokud Ti tento esoterický Merlin stihne vyložit karty, možná že procitneš ještě více a než příště na ten duhovní dýchanek tak pojedeš raděj v rámci charity léčit malárii ledním medvědům, nebo naopak padneš na prdel a budeš ho všude nejen na fesťákách v kluse shánět, pokud se Ti podaří se k němu přes houfy prostitujících ctitelek prodrat.

ZPĚT

Vrh č.4: Akadéma obdivopasný

Tento pokorný titulník Tě okouzlí hned zkraje svou tajemnou vážností. Že si často rád cvakne přehlížíš se shovívavou samozřejmostí, to přeci pořádní chlapi dělají a tento to navíc dělá s Wizourem. Když Ti začne pečlivě rozebírat teorii projevu idiotů, kteří mu nesahají ani po kotníky, při projížďce na jedné z jeho jachet, začneš mít buď podobně jako počasí jasno, nebo naopak zapózuješ do fotoaparátu v ceně malého baráčku na Vysočině. Však ona Ti to závist kamarádek vynahradí. Možná se Ti potom přeci jen podaří probrat se, to až zjistíš, že si Tě už nejméně popáté spletl v oslovení i v olovení s několika svými sekretářkami. Na společnou intelektofiremní valnou hromadu se Ti pak už moct chtít nemusí, i když ještě nevíš jak to podat kámoškám.

ZPĚT

Vrh č.5: Taťulda schovívavec

Tento od Tebe trošku starší pán Ti může vyhovovat tím, že Ti úplně vše promine, hlavně když si třeba časem vrzne. Může se Ti hodit i k tomu, že se k němu budeš chodit vyplakávat a vylévat z hořkosti nad tím, jak jsou chlapi hrozní, a on Tě na oplátku přitom vždy a s nepochybující láskou oddaně polituje, doufaje, že tentokrát už necháš roztažíno déle. Pokud Tě nebaví podobné týpky využívat, popřemýšlej, co ze setkání s tímto šaramantním gentlemanem máš dobrého tak, aby to vše zůstávalo v úctě a lásce.

ZPĚT

NáVrh č.6: Konečně On

Místama to bolelo, ty zkušenosti, viď, děvče. U seriálu to bylo jiný a i magazín o tom pomlčel… Však nezoufej, porod taky bolí a potom přichází obrovská radost, tedy aspoň šance na ní. Když Ti padne toto číslo, tak zřejmě už brzo vyjde to správné číslo a následující schůzka buď bude rovnou s panem Pravým nebo může být ještě s někým z předešlých skupin jedna až pět, ale už Tě neomylně povede k blížícímu se setkání s tím, po kom toužíš, jehož hodnotu už uvidíš i oceníš a který Tě potěší tak, že to ani nebudeš mít zapotřebí vyprávět kamarádkám či kamarádům, protože nebude potřeba sama sebe skrze diváky přesvědčit, jak to bylo úžasný.

ZPĚT

A teď výsledky pánského vrhu… (text pod odkazem videa)

Vrh č.1: Agentice sebetěšná

Kamaráde očekávej kontakt s dámou, která zná výborně všerozličné chvaty ze seriálů a romamtických filmů s brilantními výkony Richardů Geerů za zvukové kulisy zpěvných monster, naprosto nepřifetlých. Umí vytušit, který ze sosomanipulačních cuko cukroobratů použít. Potkali jste se proto, že Ty ty chvaty ještě neznáš. Vyznačuje se tím, že se před tebou klidně svlíkne, možná i roztáhne, ale nedá Ti. Na dávání se nechávají pod cenou koupit omatrikulovanými ezoterickými krocánky, s kterýma by sis rozuměl míň než s vrátnejma u hampejzu. Nezoufej a použij ruční drezínu, jen co se ti podaří ji vylifrovat. Netrap se zbytečně pro cizí neštěstí.

ZPĚT

Vrh č.2: Trsanda soudná

Tato dáma si v profilu uvedla, že je štíhlá a ty se s ní seznámíš přes společný taneční koníček, konkrétně Tango. Na zastávce linky od Perlovky, kde máte sraz, ji poznáš podle puntíčkaté úzké blůzky, v které se nachází vypasenější sestra Helenky Růžičkové. Poznáš, co to je být při tanci opravdu veden a nezapomeneš to do konce života. Bezprostředně po ocenění její anorexie poděkuj za další cennou zkušenost.

ZPĚT

Vrh č.3: Herkynda nobeLovkyně
aneb S nejedním to v kině… (během jednoho MultiHulti představení)

Tato žínka, jejíž kontakt je ve vzduchu, ví, že ji vášnivě miluješ, ještě dříve než jsi se o ní vůbec doslechl a než to víš Ty, daleko dříve než jsi dosáhl tohoto vzácného kontaktu. A to proto, že to říkal Chuaréz z mexického seriálu od spoluautorů Esmeraldy, nositelů akademické Nobelovy ceny za přínos svítačské romantické prózy, kterou získali bezprostředně po Megerkele a Barákovi. Pokud vůči ní nabudeš sympatií a setrváš s ní v kontaktu a zkusíš-li jí vysvětlit, jasně a přímo, že Tě partnerství s ní ohrožuje a že raděj posílíš ten krásný pocit k ní co máš v srdci, i jako kamarád, buď hraje nebo nedokáže akceptovat, že jste pouze kamarádi, a snaží se Ti znovu a znovu kamarádství neustále vysvětlit (i když už to dávno víš a přijal jsi to) holým zadkem se srdíčky a setrvává ve svých snech, v kterých Tebe, dotěru, reagujícího na její vábososy stále odmítá. Nakonec, kdy se zmítáš v křečích a toužíš po čemkoliv od ní, byť nových kopačkách, si vůči Tobě zablokuje všechny komunikační kanály a dožívá v představách, jak jí stále neúspěšně dobýváš. Nech ji, ví dobře, co dělá… nezmůžeš nic, ty rozumbrádku, i kdybys ji náhodou přeci jen miloval čím dál tím víc i jako kamarádku.

ZPĚT

Vrh č.4: Retušinka přetřpytná

Milá, celkem pečující, však značně majetnická kóča Ti naservíruje své fotografie (před či v průběhu absolvování prosvícené přednášky, kde v rámci osvěty před dětma chlapovi honěj péro), prošlých všemi freewarovými verzemi Photoshopu, z kterých je sama sobě sebou naprosto unešená a padá ze své prezentace na prdel. Oceň tu neskutečnou krásu trojlajkem a nezapomeň na Vencu, co Tě zval večer na jedno a to jeho pozvání si nech v záloze pro veškeré její snahy Ti osobně předvést ostatní své prezentace. Zvláště zpozorni, pokud se Ti snaží pod vidinou kývnutí na vztah vysvětlit, že chlapovi dopřeje tolik piv, kolik jen sám chce.

ZPĚT

Vrh č.5: Podpůrka medovatá

Tato empatická spasitelka než Tě spase Tě velmi rychle odhadne jako introverta, což se vyznačuje tím, že budeš moct mluvit jen tehdy, když Ti to dovolí. Necháš-li si od ní do Tebe přeci jen zasít bludné plevocity, Tvoji komunikaci použije jako prezentaci pro své kamarádky a svůj zářící zástup ctitelů jako ukázku dvoření jednoho z mnoha debilů. Odvážíš-li se jí jednou za tři týdny napsat Ahoj, tak Ti při natřásačce před svými kumpánkami a rozflirtovanými kolegíky (nejlépe šéfy) dá, ale jen přednášku na téma Jak jeden z mnoha dalších magorů tlačí na pilu. Finálně Tě típne a zašlapává s vysvětlením, že má jiné myšlení než Ty. Ano, má. Akceptuj to už konečně, ty blbe.

ZPĚT

NáVrh č.6: Konečně Ona

Kamaráde, udá se něco, co Tě navede k té pravé, byť by to bylo setkání s týpkyněmi zmíněnými v předešlých číslech 1 až 5. Může to být cenná zkušenost nebo lekce, která sice trochu bolí, než se tomu v nadhledu zasměješ, a nakonec se Ti to vše v dobré obrátí a plody těch porodních bolestí se stávají předzvěstí na tak rajský sex, který by Ti se svým čtyřnohým miláčkem záviděl i komisař Rex.

Zvýrazněno

Péťova PM 10~9 – Žárlivost skrývá SKVOST

Když Tě baví gemblit,
s duší hrát si hazard..
Popijem, pak jdem blít,
neb přibude capart…

Předchozí video s tématikou žárlivosti:
https://youtu.be/pOY-HmxwCKQ
Předchozí video z Albrechtic:
https://youtu.be/kXm6-UH_rxE

Vkládáš další sázku
kdo Ti spolkne háček
Neošulíš lásku
zvedneš cenu sraček

Když Tě baví gemblit
s duší hrát si hazard
Popijem, pak jdem blít
neb přibude capart

Prohru budu splácet
nemusím být v kurzu
Rok, pět, šest či dvacet
s jiným sdílej burzu

Znám co je být druhý
nebo zcela vzadu
Na chvíli jsem tuhý
však cit zůstal, v hladu

Zrodila se touha
zrodilo se přání
Opět zvlhla strouha
po tom vyyebání

Zvýrazněno

Seznamkový Lektvar II (ukázka)

? Chechtohýk i Chechtuška jsou též součástí každého z nás. Ať už vytěsnanou, splynutou či zpracovanou částí. Na nás je, jak si je zpracujem a do jakých rozměrů necháme narůst.

Vychechtíci nadhlední

Tento tip Chlechtů a Chlechtušek mají patrně výsměch jako cejch nebo demonstraci toho, jak něčemu v jejich nitru je dána objížďka. Je možné, že se ta změna trasy týká synoptických spojů. Opět je mnoho druhů projevů z mnoha různých oblastí, uvedu pár příkladů. Ostatně, ohledně té objížďky, zahlédl jsem to i při nedávných prezidentských volbách, kdy valná, patrně i gaučovalná část obyvatelstva vhodila do vohební škvírky kandidáta připomínajícího vyakadémovaného Mikymauze poté, co se rozhodl po několikahodinovém cvičení se špuntovkou před zrcadlem, než ho rozbil při neodhadnuté délce špagátu, stát kovbojem.

Toto bývá prezentováno nám, teď zmíním reakci Řechtounů, kterým můžeme něco prezentovat my.

Vychechtoušek, kterému se nějak prezentujeme či vyjadřujeme (což souvisí s předáním informací, dojmu, zkušenosti, mnohdy i pracně a těžce nabyté a následně se záměrem bez přílišné vážnosti to předat a inspirovat…) bývá též velmi těžce imunní vůči obsahu poselství. Zato si meteleskurychle všimne, že nám při tom projevu kouká z knoflíku kousek nítě, což ho rozchlechtá tak, že by k závisti přived i zkouřeného lachtana Béďu poté, co jej po pozření očůrané petlahve přijali do svého motorkářského gengu elitní Šupilační Čochtové.

Když krom určité ztráty vlastního soudného uvažování nejde o újmu nikoho jiného, tak tohle ještě nemusí být až takový problém vzhledem k Chechtušáctvím napadeného jedince. Co ale už zavání čertovinou, tedy přílišnou vážností a to i v oblasti řechtu, když Hýkchechtavost nastává z arogance a nabývá podoby jízlivého hýkání kopulujícího osla poté, co v parku znásilnil ze řetězu utržený, tedy naštěstí aspoň nezadaný odpadkový koš. Což můžou být a kolikrát jsou mocně otitulovaní akadémové… neberme tituly až tak vážně a zvlášť tehdy, když jejich získání hovoří převážně o schopnosti nakombinovat informace levou hemisférou do zkoušejícími žádané podoby, kde ta druhá půlka mozku může klidně dál chrnět v předposlední poličce mrazáku, hned na sulcu od tchyně. Takovýchto horních pět tisíc obyvatel zeměkoule dostává své záchvaty obvykle při něčem, čemu se plebejci nesmějí, jako ublížení otci od rodiny či jiná škoda někoho někomu dávající bohostvůrcům naději, že na tom jsou lépe.

Chechtohýk i Chechtuška jsou též součástí každého z nás. Ať už vytěsnanou, splynutou či zpracovanou částí. Na nás je, jak si je zpracujem a do jakých rozměrů necháme narůst.

Jsem nějak zestručněl. V minulém díle jsem příbuzné skupině nadbudhů věnoval několikrát více písmen.

(Toto je ukázka z připravovaného dílka Seznamkový lektvar II., první díl je možno získat ZDE)

Zvýrazněno

DRačiJeštěrčí dech aneb Úvaha o Radosti

? ? ? ⚓ ? ? ?

Kdo chce znát pouze princip tohoto regerenačního dechu, ať si přečte o něco níže jen ten tučný odstavec kurzivou formátlý. ? HOP (klik)

Radost. Tam kde není, je blízko vážnost, a s ní buď hřímající kazatel na mši, projekt obhajující manager na poradě, projekt, díky kterému muselo být uděláno tolik křiváren a nejeden rodič sedřen z kůže a bez práce… Nebo tlachající akademik u sklenky devětaosmdesátiletého wizoura, doufaje že lihová iluze ždímne ještě cosi z té už posté vymlácené slámy. Přednáška, u které se raději spí, protože spánek se nabízí buď při přehnaném odběru energie, nebo při jejím přívalu… Což nemusí být až tak snadné rozlišit, pro ty z nás, kterým životní situace a reakce na ně určují seriály nebo jiné výplachy ať už odkudkolikátého otvoru do všelikatého výtotvoru.

To vše může být dobrá zkušenost… po ní stejně nakonec zbude hlad po radosti. Čím více odtvrzele, tím dříve. Radost často provází buď dostatek nebo nabytí energie. Ještěrčí dech je jednou z možností, jak energii nabýt a dát radosti prostor.

Moje zkušenost s Ještěrčím dechem je dobrá. Nejlépe mi fungovala z počátku, pak jsem se zapletl do roztodivných pastí, které za chvíli odhalím. Na ještěrčí dech přišel Dědek Kořenář, když pozoroval ještěrku. Zachránil mu nějaké to poté časem život, když se utopil (počtení o utopení ZDE (klik)). Ačkoliv ještěrčí dech, tedy jeho princip znám více jak patnáct let, praktikoval jsem jej jen občas, obvykle v krizi. A postupně se prokousával přes úskalí, aby mi byl přínosem a mohlo to tak zůstat.

On přínosný je, na úrodné půdě zřejmě vždy, a s čím prostším přístupem se k němu přistupuje, tím spíše a účelněji může fungovat. Někomu hned, a napořád…  A pokud se tyto týpci a týpkyně nachází mezi čtenáři tohoto článku, rovnou nastíním jeho princip, aby pak dál už nemuseli číst tu omáčku kolem. Tedy ten nejpodstatnější odstavec z celého článku…

Dědek Kořenář tento způsob nazval Ještěrčí dech prvního stupně (dále jen JD1). O ostatních stupních buď v příštích článcích, nebo spíše na Dědkových stránkách přímo od zdroje. Tento JD1 se praktikuje v sedě a při chůzi. Začíná výdechem, vydechne se všechen vzduch co jde vtáhnutím břicha (ale v pohodě, není třeba vytlačit bránici konečníkem) a postupně až nahoru k ramenum. Potom odspodu břicha opět postupně až k ramenům nádech, a následně samovolný výdech. Pak čekačka do potřeby znovu se nadechnout, a znovu… začíná se výdechem.

No a je to, prosté, že? Ač jsem strašil strašnými rozbory, nebudu už to dále rozebírat. Jen s touhou po stručnosti uvedu, že ještěrčí dech funguje stejně jako boží záměr či tělové svíce, jako láska prostě. Tak, jak sama chce. JD1 tedy jak sám chce. Protože se dlouhá léta peru se silným chtěním (cítím se stále lépe tak doufám že úspěšně), v kterém (tom chtění) se věci a události přejí podle svého ega a naopak životu a jeho dynamice se spíše klade odpor, tlumil jsem si učinek JD1 svou představou, jak by mi měl pomoci. Získávám cennou zkušenost se tím vším prokousávat a snad i o to více si vychutnat střízlivou radost a její hloubku, kterou lze i pomocí této techniky dosáhnout. Nejednou jsem dostal několikaminutový záchvat smíchu, a to jsem třeba i ležel ve svém pokoji se samosebým léčením zánětu žil, kdy podle internetu šlo mému životu o vteřiny (záznam ZDE (klik), čas přibližně půl jedné ráno).

Ještěrči dech je léčivý… však nelze mu přiřadit záměr. Jestli záměr tak snad jen takový, ať se léčí to co má a tak jak má. Kdo by to chtěl změnit, jako moje zmíněná snaha, tam po chvíli nabývající energie může dojít spíše k vyšťavení.

No a to zatím stačí. Napište mi prosím nebo sem do diskuse své případné zkušenosti s Ještěrčím dechem.

Petr

Lestory

Syrová jarní vrze

V jistém lese, tedy ne tak jistém jako kurz burz a pravda a láska z extrému do extrému pendlujících obchodníků a jejich řiťleštících kovbojů, zato tak jistém, že alespoň prvních pár chvil, a nejen aby to hezky vypadalo, tam nejen že žila zvířátka všerožličného vzájemného požírání v klidu a souladu, ale navíc tam žila vedle sebe dvě lesní království, v míru a harmonii vzniklé nejen po účasti na biokurzech vibrační lásky, která dobře ví, co se musí, a co je to prozářený a všeosvícující tantra turboorgasmus vymetající nejvzdálenější kouty vesmíru, procházející nejednou vstupní branou očkovaných přemeděných iluzí.

Žila tam vedle sebe za pravidelných letních fotbalových a zimních hokejových utkání, kde férově ne vždy vyhrál každý, na koho se podle kurzu nevyplatilo sázet.

A tu se něco hodně pokazilo. Nikdo dodnes přesně neví proč, ale nepředbíhejme. Naštěstí se našli tak zajímavě neodbytní jedinci, kteří mohli o celé záležitosti průběžně podávat svá svědectví, která nebyla ani tak jejich, pouze skrze ně proudila, a když se nadbozi lesního světa ve své zpitosti z vlastní nadřazené biodokonalosti rozhodli některého z nich zamést pod kapradí, velmi záhy se objevili jedinci noví, skrz které to proudilo ještě více a rázněji, dokud cosi nedošlo nadmocným ultraspasitelům, zasloužilým a osvědčeným vládcům světa, majících na každém rohu své busty a sochy ještě za života v šatech pokajících se kOtců Scholastiků, při vší štíhlosti s přecpanými pupky maštěnou pýchou a sladkými sadomaso spratkovitými móresy.

Tak právě oněm přebubřům došlo, že když podrazí a zlikvidují některého z těch jedinců, stejně tím přitěžují hlavně sami sobě, protože se začaly objevovat světy, které byly zároveň souběžné a zároveň spravedlivější, ze kterých jim chodily zpátky zprvu jako tlumené varování jejich vlastní humanitární bombardování pravdou a láskou, prováděné se sice skrývaným, ale primárním působivě líbezným záměrem mastění vlastní kapsy. Když takhle schytali pár varovných zpětných zrcadlových ran, zprvu pro šanci a k poučení velmi lehkých, nechali jedince jejich projevům, jen si dále ze zoufalství nad hatícími se iluzemi na kterých stavěli hlídali různým zkreslením anket a jinými podrazy skrytou a tichou agresivní cenzurou, aby se vyjádření oněch jedinců moc nerozneslo. Opět netušili, že tím škodí jen sobě, že si řežou větev pod bobtnající prdelí, větev, kterou už beztak ze svého kynutí měli téměř ulomenu.

Nepředbíhejme však v našem Lestory. Ona dvě království, chvíli po vesmírném Velkém Cáku Kosmického Čuňase žila v souladu a neobchodní lásce. Když tu se zase něco hodně pokazilo. Dodnes nikdo neví, odkud to vlastně přišlo a raděj po tom ani nikdo nepátral. Co to vlastně bylo a co se tehdy stalo?

Jednu část lesního království, nazývaného Sřední, obýval Lev Chechtík se svou družkou Lvicí Jeřabinkou a zvířátky, o něž se společně starali. Druhou část, dělící les mohutnou roklí s divokou řekou, přes kterou vedlo pár chatrných a někdy i pouze iluzorních mostů obývalo královstní zvané Bipolární, které se potom z obchodních důvodů přejmenovalo na BioPopulární. Obýval jej Medvěd Kořenokuř s družkou Medvědicí Kořenkou, kteří se také zprvu pečlivě starali o svá zvířátka tu část lesa obývající, než se něco hodně pokazilo a všichni, kdo nebyli hopsající a produkty lesa dobře prodávající úspěšní prodejci začali mizet či byli v poutech nuceni těžit lestní plody.

Lev Chechtík s Medvědem Kořenokuřem nejprve vycházeli hodně dobře a nejednou při vzájemných sportovních kláních sázeli nedělní příspěvek určený původně do kasy lačných pedofilních černoprdelníků na opoziční tým. Když tu něco začalo být hodně špatně.

Medvěd Kořenokuřník objevil možnost kupčit s lesními plody a bylinami luk a uzavřel svůj sluch před varovnými znameními, posílanými nejen jako mail s nejvyšší prioritou. Což Medvěd Kuřník výsměšně zkomolil z priority na obchodně použitelné BioŘiťi ochraňující klimat. Nevíme přesně, zda proto že podlehl iluzi mindráku že jeho klátidlo je nebohá malá pipetka, nebo z toho že byl tak hloupý, ale to není naše starost, to nemusíme řešit a lépe to asi spíš nevědět, abychom ho nesoudili a nevystavovali se tak sami pro každého z nás velmi překvapivého zrcadlového účtování vlastního chování. Na co si ale pozor dát máme, aby viry, které následně svým zvrtnutím Medvěd Kořenokuřník začal zprvu nevědomě šířit, nekazili náš vlastní život a život našich blízkých. A které měly podobu nejen doporučení spát s lopuchy omotanými jen lehce prodyšně kolem celé hlavy, aby přidušený člověk více potřeboval skvostně upravené produkty lesa a lesních luk a držel buznys v pohybu.

Medvěd Kořenokuřník též svým povyšováním začal vidět více do budoucnosti a i povahy ostatních lesních zvířat. Dokonce se podařilo těmi viry nakazit i Lva Chechtíka, kdy náhle propadal do fanatických stavů, kdy se snažil chladně napravovat svěřená zvířátka. Čímž si získal spoustu nepřátel, čehož zdatně využíval Medvěd Kořenokuř k zvyšování své popularity a šíření svého buznysu. Když se Chechtík z těch oblozujících stavů probíral a docházelo mu co v těch mimózách napáchal, propadal zoufalství a zavrhoval se.

Medvěd Kořenokuřník zneužil důvěřivosti a laskavosti Lva Chechtíka a spolu s jeho družkou Lvicí Jeřabinkou je zajal poté, co přijali pozvání a dostavili se na Kořenohulem pořádanou oslavu. Oslavu v podobě slavnostní hostiny na počest prvního cákanečku jeho vnoučka Cmrndíka, čímž byl okamžitě na radu moudrého stařešiny zahájen prodej instatního Bukkake. Oslavu, kam je pozval líbezně s pro prachy zkřivenou laskavostí v podobě energetické jitrnice předhazované nevděčné spodině, která málo kupovala a tím ho srala, aby měla mylný pocit iluze vítězství, o které ve stkutečnosti ani nestála, jen se toho Kořenokuřník ze svého trůnu a prosvícené jasnovidnosti v paranoe domníval.

Jak to bylo dál je dost smutné i jen naznačit. Virami zkažené hyeny a další zvířátka co pro prachy utloukly svůj soucit zákeřně omráčila a spoutala Lva Chechtíka, a podobně paralizovanou Lvici Jeřabinku spoutali do klece a zvyšovali si následně seběvědomí mučením a ponižováním Chechtíka, na což nutili dívat se zoufalou Jeřabinku. Sebevědomí, které si nejprve sami sobě snížili svou chamtivostí, když vzniklé vředy přetírali jakože službou pro lidi a kterou si následně léčili povyšováním se a úspěšným prodejem produktů v podobě líbezně působivých často pouze zpackaných lesních plodů, z kterých se tak postupně vytrácela původní genialita šikovných směsí. Ne ale všechna zvířátka se Medvědu Kořenokuřníkovi skrze viry, které jím procházely, podařilo zkazit. Na to se už ale nedalo déle dívat…

Jeden z hyeních seržantů Medvěda Kořenošluka Vztyčník byl první výrazně se probírající poddaný, přátelsky oslovovaný v hluboké obchodní pokoře kolego i samotným nejvyšším. Vztyčník, mající na starost dohled na férové chování, nepodlehl iluzím medovatých virů a úchvatným tantrám hvězdných bran, které ve skutečnosti byly řidší zážitek než běžně pohoněný kořínek. Tantrická zasvěcení, úžasná pouze přefouklým holoútrobním pšoukáním do vyplachujících přemeděných dimenzí a propagované smyšlenými recenzemi lesních nástěnek těch zvířátek, která byla před rituálem tajně nadopovaná drogou úletu za účelem domnělé harmonizace a otevírání čacher macher.

Hyeňák seržant Vztyčník tajně odemkl klec Lvice Jeřabinky a spolu se svými věrnými ji chtěl doprovodit do království Lva Chechtíka pro posily, aby učinili rázné “dost” tomuto zmeděnému šílenství. Jeřabinka je ale poslala samotné s tím, že si ví rady. Vztyčník ji poslechl, vztyčil si se do salutní pocty a běžel s hrstkou nezkažených hyen, které si také udržely soucit i přes tlumení těmi divnými viry do sousedního království pro posily.

Zkažené hyeny a ostatní zvrácená zvířátka, která už měla soucit buď utlumen nebo vytěsnán, gradovala ponižování a mučení Lva Chechtíka. Medvěd Kořenokuř si u toho cákal z pipetky, když tu se na okraji mučícího palouku objevila velmi krásná, nicméně drobná a útlá silueta Lvice Jeřabinky. Výhružně zařvala aby dala najevo, že to co se děje na palouku s jejím chotěm už je hodně přes čáru, něvědomost neomlouvaje.

Orgasmicky osvícená z virů zvrácená mučící zvířátka, vědoma si statečně a udatně přečíslení vůči Lvici Jeřabince se začla ještě více vysmívat, až nejedno uchcalo a některé se dokonce i vlastním výsměchem zesralo. To ale ještě žádný z těch hrdinů netušil, co poznají v následujících vteřinách, něco, co naprosto nečekala a co by je v těch úžasných orgasmických osvícení ani v tom nejzašším blahoslastně vymetaném koutu vesmíru nenapadlo…

O tom milí pohádkoví příznivci Lestory zase příště.

NeoTesan
Jedinec?cz

Průšův profil

Péťovy Průšovky

Průša slaví Silvestra
Růža však má stávku
On, náhle, anti-kles-drát
cukání ve splávku

Chlapi se s tím neserem
řek si, pojal fintu
uspal Růžu Becherem
a flaškou Absintu

A že měl fakt hučení
přepad v práci Silvu
dojila, chca skučet v ní
uzmul perlu víl, vůl

Tričko Průša Silvě strh
potom dostal pěstí
ani že byl Silvestr
víc už toho nestih

Moncla jak omeletu
těžko skryje klobouk
Brouzdá tedy po netu
hledá Silvu novou

Když na suchu je kolík
nespěchá k doktoru
Fíglů poznal několik
net má spoustu vzorů

Přezdílel pár příspěvků
do zájmových skupín
připravil si k jízdě kůl
skrytý za čet úpí

Zloději křičí v cinkání s klíči

Péťův situační úplk
Zloději křičí bláboly píčí

Ti samí lidé, účeloví prospěcháři soběhrabní, kteří rádi vyčítají Zemanovi jak rozděluje národ, patrně že dobrovolně nepodstoupil medový Drahošův demokratický diktát pro horní čtyři procenta elity národa v podobě knižátek a monsiňorátek… ti samí účelníci odmítají mít Nohavicu na oslavě státního svátku..

Tak tam budou hrát mincím a popové slávě vypláchlá havloidní hopsavá klusátka a krajčátka, co si z bašt svých jistot hrají na utlačované rebely, za hojné podpory marketingu popových pasců. Tragikomedie…

Takovou oslavu, kde nechtějí Nohavicu pro sice ke konci režimu pasivní ale nikdy neprokázané aktivní členství v StB, Nohavicu, který pro své názory dlouhá léta skutečně trpěl, ne jako ta zhulená princátka hrající si na buddhisty, milující otce od rodin za přetékání cukrošným slizem z pokorných špulení, která ani při maximální klusavé šponě nedohopsnou Nohavicovi ani ke kotníku… tak na té oslavě, která ale už nebude oslava republiky ale maškaráda šaškoidních hopsálků, tu si strčte víte kam. Za klobouk je to ještě moc jemný..

Péťa ?
Kancopas ?
Jedinec?cz

https://www.novinky.cz/kultura/clanek/nohavicu-kvuli-stb-nechteji-na-megakoncert-k-vyroci-republiky-40298482