Příběh Kliťoucha III.

Fiktivní story inspirované skutečnou bujarou fantazií o smyšleném příběhu Krále Patologie, ..lásek, skazek a masek tohoto netvora…

Více cest chtíce plést


Jen co Kliťouch spatřil plakát, napadlo ho vlivem neskutečné imbecility podívat se, čím je přilepený. Odchlípl jej a vzápětí objevil zcela speciální vydání Akademlé přehelemle….a zjistil že je čerstvější než ten výtisk, který mu doktor propůjčil aby se ten jeho tupý orgán, kterému někteří říkají mozek, ale ne v případě Kliťoucha, něco revolučního dozvěděl, aby byl vzápětí účasten, jen co si vzpomene jak se čte, nasávání ryzího data…


Zvláštní vydání Akademlé přehelemle v.32.y74


Zkoušeli jsme vytěsnat z paměti příslib, že se dnes podíváme na netvora Kliťoucha trochu blíže, což se inhalacemi a dosahováním cílů dařilo, ale občas ještě vystrčily růžky příznaky, kdy se ty paměťové segmenty vracely s nečekanou bubřrazancí, tedy vývojové oddělení stabilizačních směrodatlí dostalo nové zadání včetně několikaletého navýšení dotace. Ani napravovaní, léčení a zkoumaní vědně nenapravitelní psychopatičtí bakteři naše vytěsnaná nechtěna na sobě dlouho neudrželi. Přesto lidé, kteří se zcela zasvětili výzkumu na úkor svých jistot se stále dynamicky vyvíjí. Navyšují efekt vědeckých zkoumanic vyřazením běžných, ale postradatelných funkcí, jako je soudnost, lidská rovnost, ohledy a zájem o touhy duše, což má sice drobné vedlejší účinky v podobě nesamostatnosti, ale o to se Matička Akademie osvědčeně stará… Máme spolehlivě pojištěno i tabulkově předepsaným obdobím potvrzeno, že zavčas se objevují vhodné absorbční družky, které našeho výzkumníčka humanoida láskyplně pohltí a potřebnou péči, kterou jinak běžně už nepotřebuje dítě starší pěti let nahradí. Tento model má i určité alternativy, kdy humanoidní naddoktorínus mudrlatý dokáže symbioticky parazitovat na dálku… to sice cílové objekty lehce paralyzuje, v podobě ztráty kontroly nad svým chováním a dalšími drobnostmi, ale jinak to funguje, aniž by tyto páry až tetrády nutně sdílely společnou domácnost a ještě se občas zadaří do této sítě chytit nějakou pěkně kyprou šťavnatou mušku….

Než se zaměříme na další výstižný popis, dokazující bezesmyslost existence Kliťoucha, stručně se pozastavíme u tohoto času ohrožené výzkumnice Sličindy.

Každý absolvent automaticky získává šanci stát se výrazněji a hlouběji něco víc, než běžný lid, i když se občas stane, že z této evolucí danné a neměnné idee někdo zběhne směrem do alternativy, víc než coby v rámci dušovaných natřásaček rozumové pokory (takové řídké případy zběhu osvědčeně ošetřujeme novým výzkumným oddělením, jehož dotace se dají částečně přečerpat jinam). Ale teď přímo k deci, občas se skutečně stává, že někdo zběhne… I ten nejvybroušenější diamant mívá sem tam nějaký ten uhlíkatý odpad přece, a to je právě to téma, kterým míříme k naší Sličindě. I ti ne tak bystří absolventi, ale stále vždy víc než šedá bezduchá masa občas tuší, že každá akce má svou reakci. A jak se v blížkosti Sličindy objevil Kliťouch, narušil ryzost jejího prostředí.. Odezva na sebe zákonitě nenechala dlouho čekat. Sličindino převážně výrazně zdravé a charakterní okolí, ohroženo na svých zájmech vytušilo infikaci Sličindy vlivem Kliťoucha a láskyplně tedy zvýšilo nezištný a hlavně jí prospěšný zájem o její dobro. Nechá, nebo nenechá si ho Sličinda vzít? Využijete přítele na telefonu, nebo zkusíte nápovědu publika?

Jediný kdo chtěl jen brát byl Kliťouch, to bezesporu. To tušila zcela jasně protříbeně kaleným zbrouseným zrakem z převážně nočního knižního zaneprázdnění sama Sličinda. Následující roky na tuty ukážou, že a jak oddaná je Slička duchu nezávislé rebelské akademie bránící se bezduché šedé mase závistivých a netitulných bezcharakterníků…

Zjistili jsme v jednom výzkumném hanze, že vyššího významu titulu si byl vědom i Kristus, který ho z legrace za pár let dálkově vydřel po večerech při tesařině, a to v sázce s Máří Magdalenou, aby viděla, jaký je to chlapák… Písmenka na jeho kříži, INRI, byla zcela evidentně prvotní, i když trochu primitivní, předchůdce dnešního ING a mnoha dalších následujících cejchů kvality, jako třeba knižátko a podobně.

Tedy za několik let, až bude Sličinda postavena před rozhodnutí, zda lidskost či podlidství, uvidíme jak využila a vyšla vstříkc nezištným snahám jí pomoci, ať už měly podobu kamarádek, s kterými si vyrazí na kafčo, pivčo, vínčo či žůžné svinčo či raděj vše dohromady se záměrem posílit knižní vztah. Opravdoví přátelé to pro ni vždy rádi a dopředu udělají, může se spolehnout, protože o ni mají upřímnou starost, neřízeni bimbáskem a své družce doma tím nijak nezahybají. Jako zcela přirozenou odměnou jim bude obnova a posílení ryzího vlákna vzájemné oživující emočně inspirační podpory, nebo třebas i jiné formy kontaktu. Jakýkoliv kontakt je v případě ohrožení neméně důležitý, ať už umělecká vize bez plavek v záklonu či jiný hlubší rozměr, posilující svým ryzím blaženým osvěžením, které někdy trvá až do rána.

Ač se Sličinda nachází v nelehké situaci, na jedné straně ohrožena Kliťouchem, jehož patologický vliv se může místy jevit lákavě a nejedné i skálopevné držandě už způsobil nebezpečné krátkodobé pochyby, ale Skriptudíky na straně druhé vyvíjí léčebné snahy ryzí přátelé, převážně kamarádky se sem tam přímým věrným kamarádem, jejichž ryzost Sličinda zcela vytuní do harmonie svým knižním duchovnem, …kteří svými tykadélky vytušili násos z jejího volání o sos, tedy S.O.S., tedy o pomoc a obětavě se projevují zvýšeným zájmem o Sličindu.

Všichni jsme v rukou University, držme tedy naší Sličindě všechny čtyři palce, účastníci a absolventi laboratorních testů svůj libovoný počet palců, uznaných a zaznamenaných obvoďákem.

Netvor Kliťouch, jako správný patologický mutant vytěsnal ze svého vědomí stesk po Sličindě a jen co ho pustili z ústavu a vzpomněl si jak se sám jmenuje, začal zvolna s navracejícími se návyky udržení moči a stolice přemýšlet, co dál.

Vzpomněl si i na článek nějakého nedávného vydáníčka Akademlé přehelemle který byl o něm, kde terénní vědci popisovali, jak se jim občas povede ho sice na jednom místě paralyzovat, ale že se vzápětí objeví na místě jiném a to ještě v nepředvídatelných násobcích, které dosud nepředvedl ani zdivočelý prvok. To způsobilo krátkodobou rozepři v akademické jednotě, což vzápětí velmi efektivně vyřešila další dvě výzkumná oddělení. Původně zcela kacířské myšlenky, že některé paorganismy je v rámci rovnováhy vhodné nechat žít a raděj spíše pozorovat byly znovu zváženy a vytaženy z místy více jak stoletné archivní izolace.

Tu se stalo opět něco, co nečekala ani nově uměle vytvořená akademická mozková tkáň, po implantaci výzkumníkům, než zmutovala v papírového papouška s peřím z vláken mopu… Kliťoucha v jeho nenapravitelné zvrhlosti napadlo, že by mohl nějak pomoci pomocí té dobré věci a nové době, a začal tedy pozorovat sám sebe. Jako služebníček vědotvorů, kteří ho již nějakou dobu s jeho aktivitami okrajově zřetelili a zaznamenávali do akadanálů… A ač byl velmi tupý, překvapivě v sobě objevil chuť vlastního uspokojení i s kroky realizace, dát si jedno. Dočetl přehelemli a vypravil se na fest, byl zvědavý, jestli Homík Plus září i v osobním hovoru tak, jako z plakátu.

Jak si tuto objevenou touhu, v jeho případě pouhý chtíč hnaný pudem přežití vysvětlil a realizoval, se milí doktograndi dozvíme opět vrzy…


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *