Přes ty cesty
Že šel jsem tmou, byl dříve kat
ten cejch se může hodit
Nechci se z toho vyvlékat
zvlášť ne tu u své lodi
Nehrozím dál už rukou dřív
než cizí máchá na mé
Necítím se být z tuku křiv
je to zas jinak samé
Občas se láska vrací mi
jindy tmou opět bloudí
hýbe s maskami spacími
směr pouští, loď velbloudí
Mohl bych tím katem být zas
dávno už nemám zájem
stínám jen iluz zpití za
klid duše, když si hrajem
Nenutím nutně zamíst vně
vítám však přímé s city
Strach ze mne není na místě
jen víra v čisté štíty
Čtu z prachu, dává echo dým
a rybář dar své sítě
Tam kde nejsem zván nechodím
když nezapláče dítě
O temnu v žertu povídám
s nezájmem vozit v Porši
Nejsem tak zlý, přesto si z dam
mnohé dál volí horší