Další polemika o Tomíškovi

Péťův situační úplk
Další polemika o Tomíškovi

Docela čím dál pravidelněji mi moji kamarádi, známí a někdy i cizí lidé vytýkají averzi vůči Tomíku Klusovi, tedy se znovu a zas z jiného úhlu pustím do upřesnění toho, proč se mi onen klučina tak často objevuje v mých vyjádřeních, a to většinou sarkasticky pro své projevy mnou vědomě zesměšňován.

Necítím vůčí Tomíkovi negativní pocity, že by mi skutečně ležel v žaludku či tak, nebo si toho aspoň nejsem vědom. Beru toho chlapce pro jeho ochotu sloužit svým popovým pascům spíš jako maskota či určitý symbol lacinosti, tedy ten jeho projev, v kterém ač toho mnoho nepředvedl je přirovnáván k takovým hloubkám jako Kryl, a to proto že měl ochotu zpívat notečku manažerů mající v rukou popovou zcénu, často žalostně vzdálenu od opravdových múz a hrající politickou, mocenskofinanční notečku prostitutních pasců stáda.

Mezi mé kamarády patří i sluníčkáři, a mám je rád, ač tu paideologii považuji za zvrácenou a zcestnou. Mám ochotu se s nimi o tom laskavě bavit, ale oni o hovory se mnou moc nestojí, jdou raději demonstrovat nebo si šlehnout nějakej fet a rozpouštět se v kolektivním duhovém štěstí na duc-duc párty.

Mému kamarádovi, jehož podpory se klučina Tomík Klusů těší, jsem odpověděl na jeho podotknutí že spousta žen by byla šťastna mít takového chlapa jako Tomík doma, přibližně toto:

Někdo zdá se skutečně určuje kvalitu podle velikosti stáda příznivců.. pro mne je to bláhovost. Jak už jsem a nejednou zmínil, to skutečné dokáže být skutečné i samo o sobě, přibité na kříži, i ve chvílích, kdy drtivá většina křičí “Ukřižuj!” a hrstka věrných nemá sílu stát ani pár kroků poblíž, protože nejsou připraveni být tolik sami sebou, podobně jako můj patron apoštol Petr, o kterém se traduje že ač Krista velmi miloval a miluje, třikrát ho v těžké chvíli zapřel.

Klus toho krom přemeděných líbivých póz podle mého vnímání moc nepředvedl, téměř nic. Nopak. Spratokovitej fracek, žijící ve vile se silným marketingem a podporou popových mincostréců, hrán pro svou ochotu k účelovému výplachu v rádiích, ač krom přesládlé břečky na kterou se lepí obdobně prodejné a stále bohužel mohutné stádo si hraje na utlačovaného rebela, ač má vše zajištěno, a rád by určoval takovým opravdovým písničkářům jako Nohavicovi, ktetý žil několik let bez koupelny pod těmi, co dnes z rudých už mají kabáty modré se žlutýma hvězdicema ehropské trůnie, tak tento rozmazlenec hýčkanců pozlátkářství by rád diktoval co má kdo přijímat za ocenění a co ne… spratek, ždímající toxické hovno v medovatém předstírání, a ač to dá se tušit nedělá vědomě a věří tomu svému povrchu že to je neskutečná hloubka, jak mu nakukávají obdobně povrchní loutkoidní pasci, nic moc víc u toho chlapce nevidím… přeju mu jako komukoliv jinému, ať se z tohoto stavu probere k něčemu opravdovějšímu. Třeba k tomu, aby si aspoň krapet uvědomil, o čem je třeba tato Krylova písnička na kterou tu dávám odkaz, víc, než jen zmedová póza pro bezmyšlenkovitě přecukřené sachariny přijímající stádo….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *